Už za pár týdnů se úředníci z ministerstva financí chystají kontrolovat banky. Půjdou hlavně do těch malých, které se zaměřují na privátní klientelu. Ministerstvo má totiž podezření, že by některé banky mohly krýt své klienty, kteří si v Česku perou špinavé peníze.

"Z některých bank nám nechodí vůbec žádná hlášení o podezřelých transakcích a na ty se chceme zaměřit," řekl HN šéf finančně analytického útvaru ministerstva financí Milan Cícer, který má spolu s asi třiceti podřízenými boj proti praní špinavých peněz na starost.

Banky mají povinnost hlásit všechny podezřelé transakce, které neumí klient vysvětlit. Jde o vklady peněz v hotovosti vyšší než 15 tisíc eur nebo podezřelé převody. Banka ale klienty kontroluje dlouhodobě a třeba podivné vklady hotovosti vyhodnocuje - nejde tedy uložit několikrát za sebou 14 tisíc eur a čekat, že si banka vkladu nevšimne.

Kromě bank ale musí podezření na praní špinavých peněz hlásit i směnárny, advokáti či notáři.

Všechna podezření pak prověřuje finančně analytický útvar na ministerstvu financí. "Buď konstatujeme podezření ze spáchání trestného činu, a to pak podáme trestní oznámení. Když důkazy nejsou tolik silné, ale mohly by být použitelné v daňovém nebo celním řízení, pak takové informace postoupíme orgánům celní nebo daňové správy. Pokud to není ani jedno, tak si informaci uložíme do našeho systému," vysvětluje ředitel útvaru Milan Cícer.

Další na řadě: politici

Finančně analytický útvar zatím prověřuje jen podezřelá hlášení z bank. Už brzy by se ale mohl zaměřit na kontrolu politiků, kteří neumí vysvětlit původ svého majetku.

"To je mojí myšlenkou, o tohle bych chtěl rozšířit činnost mého oddělení. Pořád ale platí, že budeme reagovat na konkrétní podněty a nebudeme prověřovat plošně každého, kdo je politik," říká k tomu Cícer. V zahraničí je přitom podle nedávné analýzy společnosti KPMG běžné, že majetek všech, kdo mají nějakou veřejnou funkci, je prověřován přísněji než majetek ostatních.

Rozhovor
Milan Cícer, šéf FAÚ
Chci kontrolovat i politiky

Právě na oddělení, které má bojovat s praním špinavých peněz, začalo před několika měsíci vyšetřování případu exministra dopravy Aleše Řebíčka. Cícerův útvar dostal od jedné z bank oznámení o podezřelém převodu peněz a na základě toho podal trestní oznámení. Bývalý politik totiž v posledních letech nakupuje majetek za stamiliony korun. Ty údajně získal prodejem své bývalé společnosti Viamont, která během Řebíčkova ministrování získala obrovské státní zakázky.

Pokud by se ministerští úředníci na majetek politiků skutečně zaměřili, mohli by pak začít prověřovat i případy, na které v posledních měsících upozornily HN. Třeba kauzu exministra životního prostředí Libora Ambrozka, který si za deset milionů postavil nový dům a neumí přesvědčivě vysvětlit, kde na to vzal peníze. Nebo také případ exposlance Daniela Rovana, který bydlí v novém domě za Prahou. Raději jej ale oficiálně napsal na svého tchána, aby nikdo nezjišťoval, kde na dům vzal peníze.

Analytici v takových případech mohou prozkoumat všechny veřejné registry, porovnat údaje z daňových přiznání i prozkoumat historii finančních transakcí na účtech. Dokážou vše porovnat i s údaji o majetku, který je napsaný na blízké příbuzné.