Geert Wilders

Co mu vyčítají?

Muslimové a ochránci lidských práv ho hnali k soudu kvůli údajnému podněcování rasové nenávisti, diskriminaci muslimů a urážkám na jejich adresu. Wilders označil islám za fašistický a korán přirovnal k Hitlerově knize Mein Kampf. Považuje jej za návod k násilí. Seznam údajně urážlivých výroků čítá podle listu De Volkskrant přes sto položek.

Jak změnil Nizozemsko?

Wilders se ukázal jako schopný organizátor i řečník. Okrajovou Stranu pro svobodu, která sice bodovala v průzkumech, ale ve skutečném hlasování se jí nedávaly přílišné šance, dotáhl v červnových volbách na třetí pozici. Navázal na nesmlouvavý styl svého zavražděného předchůdce Pima Fortuyna, který poznámkami o hrozbě imigrantů čeřil nizozemskou politiku. Wilders je stejně nesmlouvavý, neustupuje nátlaku, říkají lidé z jeho okolí. To mnoho Nizozemců ocenilo.

Jak exportuje svou politiku?

Wilders navštívil uplynulý víkend Německo, kde podpořil podobně smýšlející souvěrce. Vyhlásil záměr založit mezinárodní alianci stran, které by se pohybovaly na pomezí mezi pravicí a ultrapravicí. Společným jmenovatelem by bylo prosazení zákazu přistěhovalectví z muslimských zemí.

Soud s Geertem Wildersem měl začít v pondělí. Nizozemský politik ale prohlásil, že soudci jsou podjatí, a jednání se odložilo na další den. V úterý soudce prohlásil, že nikdo podjatý není a k výměně soudců tedy nedojde. A odložil přelíčení na středu.

Ostře sledovaný proces se sedmačtyřicetiletým plavovlasým politikem jen málokoho nechá v klidu. Geert Wilders má mnoho vyhraněných kritiků i stoupenců. Prý podněcuje rasovou nenávist i urážky muslimů, tvrdí jeho odpůrci a nazývají jej provokatérem.

To by byl ale příliš jednoduchý pohled na nejznámějšího kritika islámu v Evropě. Je to šikovný populista, který poukázal na desetiletí neřešené problémy s rostoucí muslimskou menšinou hrozící ovládnutím křesťanské Evropy.

Všichni se ale shodují: Nikdo jiný neztělesňuje tak přímočaře ambice evropské krajní pravice.

Před pár lety ultrapravici téměř odzvonilo. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy obratně odsával voliče Národní frontě, když přitvrdil proti imigrantům. Jeho soused Silvio Berlusconi rovnou přizval xenofobní Ligu severu do vlády. A měl s tím úspěch. Zdálo se, že posun u středových stran přiškrtí poptávku na kraji pravé části politického spektra. Ale nestalo se.

"Krajní pravice je zpět, není to úplně nový trend, ale akcelerace něčeho, co už tady bylo," říká politolog Dominique Moisi z pařížského Ústavu pro mezinárodní vztahy. "Ultrapravicoví politici cítí, že s odmítáním přistěhovalců mají téma, které neodezní s koncem ekonomické krize."

Tématem dne zůstává varování před "islamizací Evropy". Wildersova Strana pro svobodu (PVV) se díky sloganům o obraně národní identity stala třetí nejsilnější stranou v zemi. Mnozí Nizozemci mají pocit, že kontroverzní politik, kterého hlídá ochranka 24 hodin denně, bojuje za jejich zájmy. Výzvy radikálních islámských kleriků, kteří volají po zabití Wilderse, jen posilují jeho charizma.

Wilders si je získal také tím, že jeho proslovy jsou umírněné. Nehledali byste v něm žádného militanta. "Nesnáším násilí - chci jen otevřeně debatovat," řekl nedávno. A krajní pravice napříč Evropou s těmito recepty slaví úspěchy.

"Od průlomu v 80. letech krajní pravice posílila a stává se významnou silou na evropské scéně," řekla analytička Magali Balentová z nadace Roberta Schumana. Stačí letmý pohled na letošní evropské volby. Populistům se dařilo tam, kde mainstreamové strany uhýbaly před problémy. A drží vládu u moci v Dánsku či ve Švédsku.

Stále více evropských voličů má pocit, že jedině ultrapravice k nim mluví srozumitelným jazykem.

Například v kauze vypovídání rumunských Romů z Francie. Unijní úředníci hájí právo všech na svobodný pohyb občanů. Problém ale začal v jednom malém francouzském městečku, kde dav rozlícených romských výtržníků zdemoloval policejní služebnu. Na to nemají bruselští úředníci odpověď.

"Chci slyšet, jak kdo řeší mé problémy tady a nyní, nikoli někde ve vzdáleném bruselském sálu," napsal jeden z diskutujících pod jménem Sebastien na webu listu Libération.

Nástup evropské krajní pravice přichází v době, kdy radikálními recepty už tolik nedráždí. V roce 2000 odsunuli evropští politici Rakousko stranou, když tam do vlád vstoupila xenofobní strana Svobodných.

"Sankce byly naprostým nezdarem," vzpomíná Jacques Le Rider, poradce na francouzské ambasádě ve Vídni. U Rakušanů to spíše povzbudilo sympatie k ultrapravici. Od těch časů se hodně změnilo. Odpor k ultrapravici oslabil.

Změněné situaci odpovídá Wildersův nový nápad, nabídnout svou politiku i v zahraničí. Nejprve se zapojil do emotivní debaty okolo stavby mešity poblíž newyorského Ground Zero. Nyní čerstvě přispěchal do Německa, aby tam povzbudil své sympatizanty.