Ředitel norského Nobelova institutu Geir Lundestad oznámil, že Nobelovu cenu za mír letos získal čínský disident Liou Siao-po. Čína již dříve Norsko opakovaně před jeho případným oceněním varovala.

Předseda poroty Nobelova výboru Thorbjörn Jagland rozhodnutí zdůvodnil "dlouhodobým nenásilným bojem" za lidká práva v Číně.

"V článku 35 čínské ústavy se píše: Občané Čínské lidové republiky se mohou těšit ze svobody slova, tisku, shromažďování, sdružování, průvodů a demonstrací. V praxi se ale ukázalo, že tyto svobody jsou zřetelně omezeny," dodal Jagland.

Básník a literární kritik Liou Siao-po byl považován za největšího favorita. V současnosti si ale odpykává druhý rok 11 letého trestu za sepsání výzvy Charta 08 k demokratizaci země. Jak již dříve prozradil, inspirovala ho československá Charta 77.

Spoluzakladatel Charty 77 a bývalý prezident Václav Havel před dvěma týdny v komentáři otištěném v deníku New York Times napsal, že by si přál, aby uvězněný Liou Siao-po Nobelovu cenu získal.

"(Udělením ceny) by Nobelův výbor dal signál Liouovi i čínské vládě, že mnoho lidí v Číně i po celém světě sympatizuje s ním i s jeho vizí svobody a lidských práv pro 1,3 miliardy čínských občanů," napsal Havel společně s dalšími signatáři Charty 77 Danou Němcovou a Václavem Malým.

K výzvám po udělení ceny Liou Siao-poovi se připojili i minulí držitelé Nobelovy ceny za mír, jako je arcibiskup Desmond Tutu a tibetský duchovní vůdce dalajlama, stejně jako velká skupina čínských vědců, spisovatelů a právníků i sinologů působící mimo Čínu.

Manželka čtyřiapadesátiletého oceněného řekla, že je rozhodnutím Nobelova výboru nadšena. Zároveň také naléhavě vyzvala čínskou vládu, aby jejího muže propustila.

"Je to povzbuzení pro demokratické hnutí," řekl aktivista Jao Li-fa. "Mezinárodní společenství ukazuje, že se zajímá o ty, kteří se v Číně spolupodílí na demokratickém hnutí a prosazují lidská práva," dodal Jao.

Čínské varování Norsku

Další kritik režimu Pao Tchung překvapen nebyl. "Samozřejmě si ji (cenu) zasloužil," řekl. Podle něj to ukazuje, že úsilí čínských občanů o uplatňování svých práv "si získalo pozornost a povzbuzení mezinárodního společenství".

Čína již dříve Norsko varovala, že udělení Nobelovy ceny za mír Liouovi bude mít vážné důsledky pro vzájemné diplomatické vztahy. Svoje hrozby jen potvrdila tím, že během vyhlašování vítězného jména na svém území přerušila živé vysílání zpravodajských stanic BBC a CNN.

Bezprostředně po vyhlášení Liou Siao-poa čínské ministerstvo prohlásilo, že udělení letošní ceny "naprosto odporuje principům" tohoto ocenění a zároveň "nepřátelské gesto" vůči Číně.

Liou je podle prohlášení běžný "kriminálník, který byl odsouzen čínskými soudy za porušení čínského zákona". "Udělení mírové ceny Liouovi jde naprosto proti zásadám ocenění a zároveň představuje rouhání proti mírové ceně," uvedlo ministerstvo. Cena by podle něho měla propagovat mezinárodní přátelství a odzbrojení. 

Loni získal cenu překvapivě americký prezident Barack Obama. Ve světě to vyvolalo převážně údiv, protože Obama byl ve funkci teprve několik měsíců. Mezinárodně sporné však bylo udělení ceny Nobelovy ceny za mír v roce 1994 palestinskému předákovi Jásiru Arafatovi, který získal spolu s izraelskými politiky Šimonem Peresem a Jicchakem Rabinem.

Související