Chilští záchranáři oznámili, že dokončili ražbu tunelu ke 33 horníkům zasypaným od začátku srpna v dole v severní části země. První horníci by se podle dosavadních zpráv mohli dostat na povrch v úterý.
Obří exkavátor začal v dole San José v severním Chile hloubit posledních 40 metrů tunelu v noci z pátku na sobotu.
Stroj byl znovu spuštěn po výměně opotřebované razící hlavy a pokračoval tempem dva až dva a půl metru za hodinu.
Zpráva vyvolala nadšení a slzy příbuzných, kteří u dolu už týdny očekávají zprávy o svých zasypaných blízkých. Lidé mávali chilskými vlajkami, zvonily zvony, záchranáři skákali radostí, píše agentury od dolu San José.
Ještě není vyhráno
Tunel má průměr asi 66 centimetrů. K horníkům jím bude spouštěna kovová klec, kterou budou vytahováni na povrch. Záchrana každého z nich by měla trvat asi hodinu.
Chilský ministr zdravotnictví Jaime Maňalich v pátek řekl, že by tato operace mohla začít už v úterý, ministr důlního průmyslu Laurence Golborne řekl, že za tři až osm dní, napsala AFP. Ten také také dal najevo, že ještě není vyhráno. Záchranářské týmy teď totiž musejí zvážit, zda horníky vytahovat nezajištěnou horninou, nebo tunel vyztužit ocelí. Výztuž by zabránila padání kamenů do záchranné kapsule, ale v případě většího zhroucení horniny by ani ona horníky nezachránila a mohl by přijít katastrofální nezdar, řekl ministr Golborne.
V každém případě jde o výrazné uspíšení záchranné operace. Původně se předpokládalo, že horníci se dostanou na povrch až kolem Vánoc.
Suvenýry z pekla
Horníci nyní v hloubce 700 metrů pod zemí už přemýšlejí o tom, jak uchovat vzpomínky na největší zkoušku svého života. Jeden z nich, Daniel Herrera, si chce například schovat dopisy, které mu příbuzní posílali dolů úzkou zásobovací dírou o průměru grapefruitu.
Uchovat chce dokonce i šaty, které nosil ve vlhkém tunelu malého zlatého a měděného dolu v poušti Atacama na chilském dálném severu. "Už nám poslal nahoru spoustu sáčků!" potvrzuje jeho sestra Calda. "Říká, že až se dostane ven, přistaví patro k domu, kde žijeme, a všechno to tam vystaví."
Záchrana chilských horníků naplánována do nejmenších detailů
| Příprava: Teď, když byla dokončena ražba jednoho ze tří tunelů, které se k zasypaným hloubily, ho odborníci prozkoumají pomocí skeneru, aby rozhodli, zda je potřeba ho po celé délce nebo jen částečně vyztužit ocelovými rourami. Ty mají délku 10 metrů, průměr 62 centimetrů a jejich stěny mají dva centimetry. Přednost se dává vyztužení jen na prvních sto metrech. Prostor u vyústění tunelu na povrchu bude potřeba trochu rozšířit. Vytažení: Dva záchranáři - jeden expert na záchranné operace v dolech a jeden zdravotník - sjedou do dolu, aby připravili horníky na výstup. Horníci budou vytahováni v kovové kleci s kabinou o celkové délce čtyři metry, průměru 53 centimetrů a nosnosti 460 kilogramů. Vytahovat ji bude jeřáb. Pořadí zachraňovaných se bude řídit modelem, který je ze záchranářství znám: nejprve ti nejobratnější, schopní reagovat na nějaký problém, pak ti nejslabší a nakonec ti nejsilnější, schopní čekat nejdéle. Kontrola: Během výstupu bude mít každý horník na sobě jako nějaký kosmonaut soupravu přístrojů, které budou prostřednictvím elektrod sledovat jeho tep, dýchání, spotřebu kyslíku, teplotu. V případě problému bude horník moci kabinu odpojit a kontrolovat její opětný sestup, k němuž mají pomáhat kola po stranách. Operace bude trvat hodinu nebo něco víc na osobu a celkově pro celou skupinu půldruhého dne nebo dva dny. Testy: Při vytažení na povrch budou oči horníků chránit před slunečním světlem speciální brýle. Každý bude okamžitě vyšetřen v polní nemocnici, která byla u dolu postavena, a bude mu poskytnuta první pomoc, dostane případně potřebná séra a antibiotika. Pokud dostane "zelenou", přejde do "prostoru pro setkání", kde se bude moci poprvé v soukromí setkat s omezeným okruhem svých blízkých. Pak ho vrtulník dopraví do města Copiapó, vzdáleného 12 minut letu. Tam bude horník podroben hloubkové lékařské prohlídce. Spojení: Čeká se, že na závěr záchranné operace se sjede kolem tisíce novinářů. Ti ze 33 horníků, kteří si to přáli, dostali už pod zemí na dálku jakýsi výcvik, pokud jde o interview a řečnickou techniku. Modality případného kontaktu tisku s horníky ale úřady dosud nesdělily. |
Také horník Dario Segovia pak chce ve svém domě vyčlenit jednu místnost pro "upomínkové předměty" z dolu. Budou mezi nimi jeho osobní věci, křížky i chilská vlajka, kterou mu dolů poslal jeho bratr Mario a Dario ji odeslal zpět na povrch s podpisy všech ostatních horníků.
Plány dalších horníků jsou méně ambiciózní, ale většina z nich si chce nechat alespoň nějaké suvenýry - například růžence, které jim nechal poslat papež Benedikt XVI.
Týdny života v mnohasetmetrové hloubce
| 5. srpna - Po závalu v dole San José na měď a zlato zůstalo v hloubce asi 700 metrů uvězněno 33 horníků. Zřítily se části kamenných stěn na hlavní přístupovou rampu k vlastním ložiskům; důl nemá únikové cesty. 6. srpna - Záchranáři se k horníkům přiblížili šachtou na přívod vzduchu; ta se ale následující den také zavalila. 22. srpna - Chilský prezident Sebastián Piňera oznámil, že všech 33 zavalených horníků je naživu. Na jedné ze sond navrtané do zavaleného dolu byl po jejím vytažení připevněn kus papíru, na němž stálo: Všech nás 33 je v pořádku. 23. srpna - Záchranáři zpevnili vrt vedoucí k zavaleným horníkům, jímž jim začala být zasílána potrava, léky i další důležité věci. Na místo dorazil tým lékařů a psychologů. 26. srpna - Rodiny zavalených horníků od nich obdržely vrtem první poštu. Uvěznění horníci se poprvé objevili v televizi - natočili se kamerou, jež jim byla spuštěna sondou. 29. srpna - Horníci poprvé telefonicky hovořili s rodinami. 30. srpna - Obří vrtačka vyhloubila prvních 15 metrů záchranného vrtu. Vrtné práce zajistila státní důlní společnost Codelco; firma San Estéban, které důl patří, na to nemá peníze. 31. srpna - Horníci překonali rekord nejdéle přeživších zavalených horníků v nedávné historii, a to třech horníků z jihu Číny, kteří v létě 2009 strávili v zatopeném dole 25 dnů. 5. září - Vrtná souprava typu Schramm T 130 XT zahájila rozšiřování druhého zásobovacího vrtů na průměr 30 centimetrů. 17. září - Druhý záchranný vrt se dostal téměř na úroveň zavalených mužů; začalo se s jeho rozšiřováním, aby jím mohli být horníci dopraveni na povrch. 19. září - Obří exkavátor začal hloubit třetí tunel k zavaleným horníkům; za den je schopen prorazit až 27 metrů horniny a na rozdíl od strojů, jež hloubily první dva úzké tunely, je schopen rovnou razit tunel o průměru 70 centimetrů. 25. září - Do dolu dorazila první ze tří záchranných kabin, jimiž mají být horníci vyvrtanými šachtami dopraveni na povrch. Válcovitou kabinu o průměru 53 centimetrů vyrobily na zakázku chilské loděnice. 1. října - Oznámeno, že rodiny zavalených horníků žádají od majitele dolu a státu odškodnění ve výši jednoho milionu dolarů (asi 18 milionů korun) pro každého z postižených horníků. 7. října - Horníci dostali speciální ochranné brýle, které jejich oči ochrání po výstupu na povrch. 9. října - Chilští záchranáři oznámili, že dokončili ražbu tunelu k zasypaným horníkům. První horníci by se mohli dostat na povrch nejdříve v úterý. |
