Část Německa brojí proti přistěhovalcům. Tamní ekonomika je ale potřebuje

Může se Německo v budoucnu obejít bez přistěhovalců? To je otázka, kterou si klade stále více Němců od sobotního výroku kancléřky Angely Merkelové, podle níž „multikulturalismus úplně selhal“.

Niombo Lomba má otce z Konga a matku z Německa. Vyrostla a vystudovala v Německu, v Kongu byla jen dvakrát. Před několika lety se přestěhovala do Stuttgartu, průmyslového centra v Bádensko-Württembersku. „Ve školách ve Stuttgartu je šestapadesát procent dětí z rodin, kde jeden nebo oba rodiče jsou přistěhovalci,“ říká Niombo. „Všichni spolu mluví německy bez jakýchkoli problémů.“

Průmyslový Stuttgart, kde sídlí firmy jako Mercedes-Benz, Porsche nebo Bosch, je přitom ukázkou, jak se německá ekonomika už desítky let bez zahraniční pracovní síly neobejde. Jsou tu lidé s italskými, španělskými, tureckými kořeny.

Hledáme přistěhovalce s němčinou

„Německo je přistěhovalecká země, o tom není pochyb, ale ne všechno tady dobře funguje,“ říká Niombo. Podle ní bylo prohlášení kancléřky Merkelové jen populistickým gestem. Jenže podobný postoj zastávají třeba i politici z bavorské CSU, která patří pod křídla konzervativců, jimž předsedá Merkelová.

Bavorský premiér Horst Seehofer dokonce představil sedmibodový plán, jak omezit přistěhovalectví. A ministr vnitra Thomas de Maiziere ostře odmítl požadavky jiných tří ministrů na uvolnění imigračních pravidel, protože Německo začíná pociťovat nedostatek pracovní síly. Zákon o nových pravidlech pro přistěhovalce má vláda předložit parlamentu do konce roku.

Ekonomika přitom díky vývozu – především do Číny – roste. Podle německé obchodní komory průmyslu chybí tak 400 000 zkušených pracovníků. Právě pro jejich přilákání chce vláda upravit pravidla pro pracovní přistěhovalce. Jejich součástí má být i povinné studium němčiny. „Potřebujeme plán, jak sem dostat ty nejlepší. Přistěhovalectví je klíčové pro udržení naší prosperity,“ řká Anton Börner, předseda BGA, asociace pro zahraniční obchod.

Jeho názor podporují ve vládě ministr hospodářství Rainer Brüderle, liberál, a jeho dvě konzervativní kolegyně, ministryně práce Ursulla von der Leyenová a školství Annette Schavanová. „Ročně Německo kvůli úbytku obyvatel potřebuje půl milionu přistěhovalců na zaplnění prázdných pracovních míst,“ citovala ministra Brüderleho stanice Deutsche Welle.

Německý prezident Christian Wulff, který už dříve označil islám za součást německé společnosti, zahájil v úterý návštěvu Turecka. Čtyři miliony Turků přitom tvoří největší a také nejkontroverznější menšinu, protože jsou muslimové.

Na úvod své pětidenní návštěvy Wulff tamnímu listu Hürriyet řekl, že Turci, kteří chtějí žít v Německu, se musejí naučit německy. V projevu v tureckém parlamentu přistěhovalce tureckého původu vyzval k integraci do německé společnosti.