Za mediální kampaní, která se rozpoutala kolem zveřejnění tisíců dokumentů o válce v Iráku, se skrývají politické cíle. Někteří lidé se snaží využít dokumentů k diskreditaci iráckého vedení a vlády. Uvedl to v sobotu v oficiální reakci na publikování dokumentů portálem WikiLeaks irácký ministerský předseda Núrí Málikí.

Podle agentury AFP je zveřejnění dokumentů, které údajně usvědčují irácké vojáky a policisty z mučení vězňů, pro Málikího těžkou ranou. Předseda irácké vlády je totiž zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil a nese za jejich akce ústavní odpovědnost.

Málikí ve funkci premiéra dosluhuje, ale energicky se snaží o sestavení nové vládní koalice a setrvání v jejím čele. Ačkoli od voleb už uplynulo šest měsíců, Irák stále ještě nemá vládu. Koaliční jednání váznou na sporu kolem toho, kdo má kabinet sestavit. Málikího koalice Právní stát se svými šíitskými spojenci dosud měla blízko k získání dostatečného počtu spojenců.

Materiály WikiLeaks by podle bagdádských médií mohly tyto plány zhatit.

Zveřejnění kolem 400 000 tajných amerických dokumentů o válce v Iráku internetovým portálem WikiLeaks přineslo prý důkazy o spáchaných válečných zločinech. Tento názor vyjádřil v noci na sobotu zakladatel stránek Julian Assange v rozhovorech pro televizní stanice CNN a Al-Džazíra. Podle něj je v nich dostatek materiálu pro soudní žaloby v čtyřech desítkách případů zabití civilistů.

WikiLeaks uvolnil dokumenty v noci na sobotu a výňatky k nim dal v předstihu k dispozici vybraným světovým médiím. Webové stránky, na nichž jsou dokumenty vystaveny, jsou však pro velký nápor uživatelů většinou prozatím nedostupné. Americký list The New York Times v pátek některé vzorky dokumentů publikoval na svém serveru.

391 831 dokumentů

Mluvčí Pentagonu Geoff Morrell označil zveřejnění dokumentů za "ostudné" a prohlásil, že 300 Iráčanů, jejichž jména se v materiálech objevují, je nyní velmi ohroženo. WikiLeaks předala některým médiím dokumenty se začerněnými jmény, zatímco jiná média obdržela plné znění. Důvody takového postupu server odmítl vysvětlit.

Podle expertů dokumenty vyhlížejí autenticky, byť jejich pravost nelze nezávisle doložit. Portál WikiLeaks o nich odmítá sdělit jakékoli podrobnosti. Jedná se přesně o 391 831 dokumentů, většinou polních hlášení nižších velitelů, která měla zdokumentovat významnější bojové akce. Dokumenty jsou psané vojenskou hantýrkou většinou nesrozumitelnou běžnému čtenáři a očividně byly vypracovány s důrazem na rychlost, nikoli přesnost.

Zveřejněné údaje poukazují na mnohé "přehmaty" amerických i iráckých ozbrojených sil v období od 1. ledna 2004 do konce roku 2009. V dokumentech se hovoří o více než 15 000 civilistech, kteří zahynuli při doposud neznámých incidentech. Přestože americké a britské úřední zdroje tvrdí, že neexistuje oficiální bilance civilních obětí, WikiLeaks hovoří o více než 66 000 mrtvých civilistech z celkového počtu 109 000 obětí.

Mučení vězňů

"Jsou tam informace o civilistech zabíjených bez rozdílu na kontrolních stanovištích nebo o iráckých vězních mučených koaličními silami a o amerických vojácích, kteří vyhodili do povětří celé civilní budovy jen proto, že na střeše byl jeden podezřelý povstalec," uvedl WikiLeaks ve svém prohlášení.

The New York Times označil obsah dokumentů za "dramatickou tvář války". Podle německého Spiegelu dokumenty obsahují informace o krutých případech mučení, kterého se na vězních dopouštěli iráčtí vojáci a policisté. Nechybí mezi nimi polévání vězňů vroucí vodou, strhávání nehtů, týrání elektrickým proudem na chodidlech a genitáliích nebo zavádění lahví nebo kusů dřeva do konečníku.

Irácké jednotky se nevyšetřovaly, spojenecké ano

Podle britského Guardianu americká armáda stovky hlášení o případech mučení vězňů nevyšetřovala, přestože znásilňování, týrání a dokonce vraždy se jevily jako systematická praxe iráckých policistů a vojáků. Naproti tomu případy, kdy se na údajném mučení podíleli spojenečtí vojáci, byly vždy předmětem vyšetřování.

Guardian napsal, že mučení je v některých případech doloženo lékařskou zprávou. List hovoří o situacích, kdy byli vězňové spoutáni, oslepováni a věšeni za zápěstí. Iráčtí bachaři podle listu vězně bičovali, mlátili pěstmi a kopali do nich. Zprávy o ohledání mrtvol obsahují údaje o popáleninách, bodných ranách a dokonce "nejasných chirurgických zákrocích".

Reakce Iráku: "žádná překvapení"

Mluvčí iráckého ministerstva spravedlnosti v Bagdádu odmítl, že by se irácké vládní síly ve věznicích dopouštěli na zadržených jakýchkoli krutostí. V oficiální reakci na zveřejnění dokumentů mluvčí řekl, že dokumenty neobsahují "žádná překvapení", protože řada skutečností v nich obsažených již je veřejnosti známa.

 Assange americké televizi CNN řekl, že dokumenty "potvrzují válečné zločiny", jichž se v Iráku dopouštěly spojenecké síly a irácká armáda. Popřel, že by život kohokoli byl zveřejněním tajných materiálů ohrožen. Uvedl, že žádný takový případ nebyl hlášen ani po zveřejnění dokumentů z afghánské války.

Krátce před zveřejněním tajných dokumentů bylo ve Švédsku oznámeno, že vyšetřování údajných sexuálních prohřešků zakladatele WikiLeaks Juliana Assangea se dostalo do "poměrně pokročilé fáze".

Proti Assangeovi bylo v srpnu zahájeno vyšetřování kvůli údajnému sexuálnímu obtěžování dvou žen, kterého se měl ve Švédsku dopustit. Devětatřicetiletý Australan spáchání jakéhokoli sexuálního deliktu popírá a naznačuje, že za jeho obviněními mohou stát americké tajné služby.

Portál WikiLeaks má ve Švédsku několik svých serverů, protože tato skandinávská země poskytuje podobným projektům vysokou právní ochranu.

Související