Těžko soudit, koho tentokrát Juliane Assange, zakladatel proklínaného serveru WikiLeaks, rozčilil víc – zda politiky ve Washingtonu, nebo ty v Bagdádu.

Speciální tým desítek odborníků, vytvořený v Pentagonu výhradně kvůli tomu, aby dopad nové „várky“ WikiLeaks utlumil, by se teď každopádně hodil také Iráčanům. Na 400 tisíc utajovaných dokumentů americké armády, které byly zveřejněny v sobotu, totiž vrhá překvapivě negativní světlo rovněž na iráckou policii a armádu.

Že Američané „potají“ počítali zabité civilisty, ale veřejně to nepřiznali, mohl leckdo tušit. Větší pozornost ovšem vyvolalo další odhalení WikiLeaks, že mrtvých Iráčanů může být až o 15 tisíc více, než dokázali spočítat aktivisté.

Co však způsobilo největší pobouření a může mít potenciální následky, jsou popisy brutality iráckých policistů a vojáků – Američany vesměs tolerované, to v rámci politiky „předávání moci“.

„Vyšetřování není třeba“

Jeden příklad z WikiLeaks: Iráčan je už za demokratické vlády zatčen na ulici policií, což se projeví tím, že mu prostřelí nohu. „Trpěl špatným zacházením, je to patrné ze zlomených žeber, mnoha tržných ran a podlitin po bití silnou tyčí a hadicí přes záda,“ popisuje osudy zatčeného ve zprávě pro nadřízené americký voják. A jeho závěr? „Vyšetřování není třeba.“

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange znovu dokázal zacílit na citlivá místa. Ukázal nelichotivý obrázek Iráku, který je, byť třeba v omezené míře, nejspíše platný i nyní, za „papírově“ demokratické vlády a za přihlížení Spojených států.

Assangův cíl je však ambicióznější. Po předchozím úniku informací o Afghánistánu byl zklamán, že materiály sice způsobily rozruch, ale dál už nevyústily v potrestání původců přehmatů. V iráckém případě má alespoň teoretickou naději na větší úspěch. Zakladatel WikiLeaks Julian Assange

„Je to nezodpovědnost,“ odsoudili únik informací Američané. Britský vicepremiér Nick Clegg však označil podezření za „velmi vážná“ a žádá vyšetření. Stejná výzva zaznívá i ze Spojených národů.

Marné soudy

Jak ale ukazují desítky marných a vlekoucích se soudních sporů Iráčanů, například s americkou žoldnéřskou firmou BlackWater, je pohnání konkrétních lidí k zodpovědnosti velmi složité.

„Na zprávy z WikiLeaks by měla vláda nějak odpovědět,“ uvedla v listu Telegraph právnička Sapna Maliková, jejíž kancelář zastupuje na dvě stovky iráckých civilistů.

Nejisté je ale i to, zda se bude něco vyšetřovat v samotném Iráku. „Jsou to mediální hry a bubliny,“ prohlásil irácký premiér Núrí Málikí a materiály z WikiLeaks odsoudil coby politický útok.

Související