Spojené státy v roce 1940 zvažovaly možnost, že v případě dobytí Finska Sovětským svazem usídlí na Aljašce uprchlé Finy. Finsko tehdy bojovalo se SSSR v takzvané zimní válce, kdy Sověti v listopadu 1939 na tuto zemi bez vyhlášení zaútočili. Informovala o tom finská televize YLE s odvoláním na práci historika Henryho Oinase-Kukkonena z oulské univerzity.

Plány na založení "amerického Finska" připravovaly americké úřady do jara 1940. Byl s nimi seznámen také již tehdy bývalý prezident USA Herbert Hoover, který předsedal finskému pomocnému fondu. Finští uprchlíci měli kolonii vybudovat na střední Aljašce kolem řeky Tanana, která je přítokem Yukonu. Úřady USA toto území považovaly za vhodné, protože podmínky ve zdejší divočině, podnebí i terén nejvíce připomínají Finsko.

Nápad finské kolonie nicméně ztroskotal v Kongresu. Nejpodstatnější překážkou byla vůbec myšlenka, že se do USA přistěhuje velké etnikum hovořící jazykem, který byl považován za naprosto nesrozumitelný.

"Finština byla vnímána jako faktor, který by způsoboval problémy pro naturalizaci Finů žijících na Aljašce," vysvětlil Oinas-Kukkonen. Podle tehdejších analýz by trvalo sto let, než by se z finských osad staly opravdu americké.

 

Vize "nového Finska" zcela zanikly dvanáctého března 1940, kdy Finsko podepsalo se Sověty mírovou smlouvu, kterou se Finové vzdali přes deset procent svého území. Americký Kongres následně věnoval této skandinávské zemi 30 milionů dolarů na poválečnou obnovu.