Dnes čtyřiadvacetiletý Kanaďan Omar Khadr je ve světě známý jako „dětský voják Al-Káidy“. Do tábora Guantánamo se v roce 2002 dostal pouze jako patnáctiletý, za údajnou vraždu amerického vojáka a pokus o zabití dalšího. 

Je to ale právě jeho věk, který může nejmladšímu zajatci tábora Guantánamo zajistit brzké propuštění, a to i přesto, že se v noci na úterý přiznal před americkým tribunálem a bude nejspíše odsouzen na dalších osm let vězení. V Kanadě, kam po roce dalšího výkonu trestu na základě mezistátní dohody s USA zamíří, však odslouží maximálně další tři roky, případně může být i propuštěn.

V Kanadě by do vězení nešel

Šlo totiž o první soud s mladistvým, obviněným z válečných zločinů, od druhé světové války.

Proces s Khadrem kvůli tomu kritizovali mnozí zastánci lidských práv. Šéf Dětského fondu OSN (UNICEF) Anthony Lake prohlásil, že Kanaďan spáchal zločiny jako patnáctiletý. Proto by se na něj mělo nahlížet jako na dětského vojáka, a tedy jako na oběť konfliktu, ne jako na podezřelého.

„V právních kruzích vládne shoda, že kdyby nebyl souzen v USA, nýbrž v Kanadě, nikdy by se do vězení nedostal,“ uvádí list Vancouver Sun.

Kanada, na rozdíl od USA, je totiž signatářem mezinárodní konvence proti využívání dětských vojáků, zatímco Spojené státy nikoli. Kanadské soudy už konstatovaly, že práva Khadra byla dlouhým zadržováním v USA porušena.
S tím ale americké úřady nesouhlasí. „Je setrvalá lež, že Omar Khadr je obětí. Není. Je to vrah a usvědčila ho síla jeho vlastních slov,“ prohlásil prokurátor John Murphy.

Dohoda s vyšetřovateli

Přiznání je součástí dohody Khadra s vyšetřovateli a mělo by čtyřiadvacetiletému muži pomoci k mírnějšímu trestu. Původně mu hrozilo doživotní vězení.

Podrobnosti dohody s vyšetřovateli, na jejímž základě se Kanaďan rovněž vzdal práva na odvolání, nebyly zveřejněny. Už dříve ale Khadrovi právníci tvrdili, že by Kanaďan podle dohody strávil ještě další rok ve věznici na Guantánamu a následně sedm let v kanadském vězení.

O výši trestu nakonec rozhodne sedmičlenný senát vojenských soudců.

Kanadští právníci se shodují, že požádá-li po odsloužení třetiny trestu o propuštění, bude mu zřejmě vyhověno. Alex Neve, ředitel kanadské pobočky Amnesty International, nevylučuje, že po návratu zajatce do Kanady může být iniciováno, aby ho soud propustil hned.

K práci pro Al-Káidu ho nejspíše přinutil jeho otec Ahmad Said Khadr, který teroristickou síť údajně financoval a později zahynul při náletu amerického bezpilotního letadla.

Khadr je teprve pátým zajatcem z Guantánama, kterého americké vojenské soudy shledaly vinným. Mezi odsouzenými přitom nebyl žádný skutečně významný terorista. Na proces mimo jiné čeká Pákistánec Chálid Šajch Muhammad, který se přihlásil k naplánování teroristických útoků na New York a Washington z 11. září 2001.

Ve věznici, kterou zřídila administrativa bývalého amerického prezidenta George Bushe po útocích z 11. září 2001, se vystřídalo kolem 800 vězňů, dodnes jich tam zůstává asi 180. Khadr byl posledním občanem západní země, který zde byl zadržován.