Do Aun Schan Su Ťij, která strávila kvůli svému boji za demokracii v Barmě 15 z posledních 21 let za mřížemi nebo v domácím vězení, byla v sobotu prouštěna na svobodu. Informovaly o tom zahraniční agentury s odvoláním na místní zdroje.

Stalo se tak šest dní poté, co se v zemi konaly první volby po dvou desetiletích. V domácí internaci strávila nositelka Nobelovy ceny míru posledních sedm a půl let svého života.

Na propuštění čekali před jejím domem v hlavním městě Barmy členové vedení strany, tisíce stoupenců a zástupy novinářů. Krátce po poledni našeho času je přišla pozdravit i sama Su Ťij, napsala BBC. "Lidé musí pracovat v jednotě. Jedině tak můžeme dosáhnout našeho cíle," řekla Su Ťij shromážděnému davu.

Její právník podle agentury DPA oznámil, že Su Ťij chce po propuštění pronést prohlášení a hodlá rovněž navštívit sídlo své strany, kam již také zamířily davy disidentčiných příznivců. Bezpečnostní složky zároveň odstranily zátarasy před sídlem političky v Rangúnu a stáhly policejní hlídky.

Mezi čekajícími, z nichž mnozí mají transparenty nebo trička s nápisy přející pětašedesátileté Su Ťij dlouhý život, byli podle DPA také zahraniční diplomaté. Propuštění symbolu barmské demokratické opozice očekávali její příznivci již v pátek, ale teprve dnes trest domácího vězení vypršel.

Česko propuštění vítá

Osvobození světoznámé disidentky podpořila řada státníků, například americký prezident Barack Obama nebo německá kancléřka Angela Merkelová. Připojila se také Česká republika. "Aun Schan Su Ťij ví, že v České republice má věrné přátele, kteří ji podporovali. Přejeme jí mnoho štěstí a doufáme, že ji budeme moci jednou navštívit. Máme z její svobody upřímnou radost," komentoval její propuštění ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

"Propuštění Aun Schan Su Ťij samo o sobě nelze považovat za projev demokratizačních snah vládnoucích vojenských kruhů, v Barmě je nyní okolo 2100 politických vězňů. Vyzýváme proto barmskou vládu, aby i jim umožnila znovu nabýt svobody a plně respektovala jejich práva," píše se v tiskové zprávě resortu.

V intervenci již 15 let

Opoziční Národní liga pro demokracii (NLD), která v roce 1990 se Su Ťij v čele vyhrála s výrazným náskokem volby, musela nyní podle volebního zákona ukončit činnost. V příštích dnech hodlá prověřovat desítky stížností na volební podvody.

Aktivisté NLD očekávají, že Su Ťij se do tohoto procesu po svém propuštění aktivně zapojí. Disidentka údajně nepřijme žádná dodatečná omezení své politické činnosti, jimiž by režim mohl podmínit její propuštění.

Su Ťij strávila v internaci s přestávkami celkem patnáct z posledních zhruba dvaceti let života. Barmská justice ji věznila bez soudu až do loňského srpna, kdy Su Ťij porušila podmínky dřívějšího trestu. Tehdy nechala ve svém domě přenocovat Američana, který k ní bez pozvání připlaval přes přilehlé jezero. Za tento čin byla odsouzena k dalšímu domácímu vězení.

Další politický osud držitelky Nobelovy ceny míru je podle agentury AFP nejistý. Su Ťij prý ztratila kontakt se zemí, byla jen prostřednictvím svého advokáta ve styku s osmdesátníky ze své strany. Všemocnost junty a rozpuštění Národní ligy pro demokracii, v jejímž čele disidentka stála, ji prý trvale odstavují od moci.

Podle Reuters se ale má za to, že je stále schopna elektrizovat veřejnost. Politolog z univerzity v Hongkongu Renaud Egreteau řekl, že její politickou a ideologickou váhu nelze opomíjet, "a pokud mluvíme o lidských právech, občanských svobodách nebo demokracii v Barmě, může hrát velkou roli". Také badatel Maung Zarni z Londýnské ekonomické školy řekl, že Su Ťij "se stala institucí a veřejnost za ní půjde, dokud bude žít".


Do Aun Schan Su Ťij

- Narodila se v červnu 1945 v Rangúnu jako dcera generála Aun Schana, hrdiny boje za nezávislost zavražděného v roce 1947. Prominentní osobností byla i její matka Do Kchin Ťij.

- Studovala politologii v Dillí a filozofii, politologii a ekonomiku na britské Oxfordské univerzitě. V roce 1972 se vdala za britského akademika Michaela Arise.

- V roce 1988 se vrátila do Rangúnu, aby se postarala o umírající matku. V té době se v zemi konaly rozsáhlé prodemokratické protesty proti vojenskému režimu. Su Ťij, odhodlaná pokračovat v odkazu svého otce, se zapojila do politiky a stala se generální tajemnicí Národní ligy pro demokracii (NLD).

- Junta jí v červenci 1989 nařídila domácí vězení za "ohrožování státu". I bez ní získala NLD 392 ze 485 křesel v parlamentních volbách konaných v Barmě poprvé po téměř 30 letech. Vojenská vláda jí ale odmítla předat moc.

- Od roku 1989 byla Su Ťij, která v roce 1991 dostala Nobelovu cenu za mír, střídavě ve vězení a v domácím vězení. V srpnu 2009 byla shledána vinnou, že porušila pravidla domácího vězení, když ve svém domě dovolila zůstat dvě noci Američanovi Johnu Yettawovi, který k ní přeplaval přes jezero. Podle kritiků bylo toto obvinění zinscenováno, aby Su Ťij nemohla nijak ovlivnit letošní volby.

- Od té doby vládní juntě několikrát nabídla, že se pokusí lobovat u mezinárodního společenství za zrušení široké škály sankcí uvalených na Barmu, z nichž většina je v platnosti už více než dvě desetiletí. Šéf junty Than Šwei na její nabídky neodpověděl a režim je označil za "neupřímné" a "nečestné".

- NLD letošní volby bojkotovala a byla rozpuštěna. Odpadlické frakci NLD, která vytvořila novou stranu a kandidovala ve volbách, vyjádřila Su Ťij opovržení.

- Zařazení Su Ťij na seznam voličů ve volbách 7. listopadu bylo velkým překvapením. Předpokládalo, že její domácí vězení znamená, že není oprávněna volit, neboť to barmská ústava "osobám odpykávajícím si trest vězení" zakazuje. Su Ťij nicméně předem oznámila, že hlasovat nebude.

Související