Jednačtyřicetiletá paní Kimová se kvůli své ekonomické situaci rozhodla, že i se svými syny uprchne z KLDR. A to i s vědomím, že podobné pokusy severokorejští lídří řeší nechvalně proslulými vězeňskými pracovními tábory. Pobyt tam pro ně většinou končí smrtí.

Za svůj cíl si zvolili Jihokorejskou republiku, kam putovali "vzduchem". Přes Čínu. Jak přesně ale jejich cesta vypadala a jak probíhaly kontroly celních úředníků, ale úřady neprozradily, píše agentura Yonhap.

Paní Kimová (nejedná se o skutečné jméno, upozorňují úředníci) a její dvanácti- a sedmnáctiletí synové se přes víkend stali uprchlíky s číslem 20 tisíc.

Právě jižní soused se pro Severokorejce často stává vidinou lepších časů. Měsíčně jich sem uteče okolo dvou set, informuje jihokorejské Ministerstvo obrany. Jen v roce 2009 jich sem uprchly téměř tři tisíce, přesně 2927.

Další "destinací" je na severu Čína. Pro úprk tam si lidé ale volí prokopané tunely hluboko pod zemí, takže ani jejich přibližný počet není znám. Mluví se ale o desítkách tisíc rodin, které se po celé zemi skrývají.

Pokud jsou přistiženi, putují, díky vřelým vztahům mezi čínskou a Kim Čong-ilovou vládou, zpět do KLDR. Tam na ně už čekají místní vojáci a posílají je do lágrů.

Mnoho z nich je zadrženo ale ještě předtím, stále na území své zchudlé země, jejíž vedení investuje především do vývoje jaderných zbraní.

Kromě chudoby, nedostatku jídla a totalitního režimu je jedním z důvodů k úprku také cesta za svými nejbližšími, za rodinou.

Po korejském konfliktu, který skončil podepsáním příměří obou stran, se země rozdělila na dvě části. Bez ohledu na to, že některé rodiny byly tak "navždy" odloučeny. Vzájemný styk byl zakázán a hranice se stala nejstřeženějším kouskem země na světě.

Na nátlak z celého světa ale Severní Korea přistoupila na občasné moderované setkání svých občanů s jejich milovanými. Konají se od roku 2000, zatím poslední série dvou třídenních návštěv proběhla na konci října.

Související