Jednání o rozpočtu Evropské unie pro příští rok mezi členskými státy a Evropským parlamentem zkrachovala. Unie se tak nejspíš vůbec poprvé v historii ocitne v takzvaném rozpočtovém provizoriu a bude hospodařit podle letošního rozpočtu. To mimo jiné znamená, že nebude mít dostatek peněz na financování nového unijního diplomatického sboru.

Pondělí bylo vůbec posledním dnem, kdy evropská sedmadvacítka mohla hrozbu provizoria odvrátit. Jednání se nakonec "nezadrhla" na výši výdajů, protože europoslanci souhlasili s úspornější verzí rozpočtu, kterou navrhly členské státy. Výdaje se tak měly zvýšit jen o 2,9 procenta ve srovnání s letošním rozpočtem. Parlament původně žádal navýšení výdajů o šest procent.

Výměnou za svůj souhlas ovšem zákonodárci žádali přístup k jednáním o rozpočtu na léta 2013 až 2020, o němž unie v současnosti začíná debatovat. Parlament by rád prosadil, aby unijní rozpočet nebyl závislý pouze na příjmu od národních vlád, ale měl k dispozici i vlastní zdroje. V úvahu připadá například jednotná evropská daň. Parlament nicméně nemá na účast při podobných jednáních z unijních smluv nárok, což zdůrazňují některé země.

"Chtěli jsme dohodu, ale je mi líto toho, že několik málo zemí zavřelo pro dohodu o rozpočtu na rok 2011 dveře. Tvrdohlavost těchto zemí podkopává důvěru občanů, že EU pracuje efektivně," řekl novinářům krátce po skončení jednacího maratonu předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek.

V současnosti není příliš jasné, jak se EU ve stávající situaci zachová, protože podobným vývojem nikdy neprošla. Je evidentní, že Evropská komise bude muset připravit nový návrh unijního rozpočtu. K němu se ale za normálních okolností musejí vyjadřovat i národní parlamenty a celá procedura trvá řadu měsíců. Pokud by unie tento harmonogram dodržela, schvalování rozpočtu EU by přišlo na řadu nejspíše až na jaře příštího roku.


"Komise musí nyní navrhnout nový rozpočet. Neexistuje žádný termín, dokdy tak musí učinit, lze však očekávat, že to bude co nejrychleji," uvedl parlament. Zatím není zcela vyloučeno, že se evropské sedmadvacítce podaří najít ještě jinou cestu ze současné situace, přestože se dosud žádná nerýsuje. Členské státy nicméně problematiku rozpočtu zařadily na jednání prosincového summitu EU.

Pokud unie skutečně zamíří do provizoria, nejkřiklavějším příkladem neúspěchu bude nový diplomatický sbor EU, na jehož provoz nebudou peníze. S jeho vytvořením počítá Lisabonská smlouva. Má v něm působit zhruba 8000 lidí, z nichž bude přibližně 1200 diplomatů. Rozpočet sboru dosahuje téměř 230 miliard korun.

Krach jednání o rozpočtu Evropské unie pro příští rok by mohl zdržet i vyplácení dotací na stavbu plynových zásobníků v Česku. Zhruba 900 milionů korun získala společnost RWE Transgas. Podle důvěryhodných zdrojů ČTK ovšem nadcházející rozpočtové provizorium na nějakou dobu zmrazí program, v němž se unie zavázala vyplatit celkem pět miliard eur na energetické projekty a na rozvoj vysokorychlostního internetu v odlehlých oblastech.