Sebevražedné atentáty páchané po celém světě jsou základní taktikou současného terorismu. O duševním vybavení sebevrahů se však příliš neví. Proč se právě určitá osoba odhodlala vzít si život v zájmu politického cíle není ze zjevného důvodu jasné. Přesto se ale vědci z telavivské univerzity pokusili najít povahové rysy, jež tyto atentátníky spojují. O výzkumu informoval server BBC.

Profesor Ariel Merari a jeho spolupracovníci vyhledali osoby, které při sebevražedné akci z nejrůznějších důvodů neuspěly. Typická je pro ně neschopnost vyrovnat se se stresující situací, zaměřit se obecněji na daný problém a odolat tlaku autority. Naopak jejich šéfové a organizátoři atentátů jsou odolní vůči stresu, sebejistí a také neochotní sebevražednou akci provést osobně.

Merari je světově uznávaný odborník na otázky související s terorismem. Našel 15 lidí vězněných za nezdařené pokusy o sebevražedné atentáty. Patřili k palestinským radikálním skupinám Hamas, Islámský džihád a Brigády mučedníků od Al-Aksá. Kromě nich Merariho tým vyslechl také osoby, které akce, jež mělo těchto 15 lidí provést, zorganizovaly. Jako kontrolní skupina bylo do výzkumu zahrnuto 12 lidí vězněných za násilí, jehož motivem byla rovněž politika, ale formou nikoli sebevražda.

Nejčastěji se za hlavní motiv útočníků považuje motiv náboženský. Z telavivského výzkumu ale vyplývá, že náboženské důvody jsou až za mnoha jinými. "Všichni z nich byli věřící, ale sebevrahové nebyli fanatičtější než osoby z kontrolní skupiny," řekl Merari.

Mnohem víc než víra pro sebevrahy znamenalo ponížení vlastního národa. "To byl nejsilnější a nejzřejmější motiv, o němž hovořili. Nejde u nich přitom o osobní utrpení. Mluvili o událostech, které viděli v televizi, ne o takových, které se staly jim osobně," vysvětlil profesor.

Spáchat sebevraždu musí "specializovaná" osoba

Organizátoři útoků byli v průměru osoby starší, vzdělanější a taky neochotné atentáty osobně provádět. "Devět ze 14 dotázaných organizátorů sdělilo, že by útoky neprovedlo, protože se báli. Nepoužili ale termín strach, ale opsali to jako 'ne každý může spáchat takový čin, k tomu je třeba najít speciální osobu' a podobně," řekl Merari. Zbylých pět prý nevyloučilo vykonání útoku, ale svou roli velitele považovali za důležitější.

Výzkum nepotvrdil ani často citované tvrzení, že sebevrahové jsou "silně odhodlaní mladí lidé". "Sebevražední atentátníci sami sebe vidí jinak. Plných 66 procent z nich přiznalo, že měli strach a pochybovali. Jestliže se podíváme na větší skupinu, zjistíme, že 36 procent ze 61 sebevražedných atentátníků od akce nakonec ustoupilo," sdělil Merari.

Je si vědom toho, že vyslýchal vlastně jenom neúspěšné sebevrahy, což není reprezentativní skupina. Přesto si on i spolupracovníci myslí, že jejich závěry jsou pravdě velmi blízko. "Někteří dospěli až k cíli a zmáčkli spínač, ale bomba z nějaké mechanické příčiny nevybuchla," upozornil Merari.

"Jedním ze závěrů výzkumu je fakt, že jakákoli překážka na cestě atentátníka k cíli násobí pravděpodobnost, že sebevrah změní názor. Ti, kdo pochybují a váhají, potřebují nějakou výmluvu, aby si zachovali sebeúctu," uzavřel Merari.

Související