Rusko přijalo nabídku spolupracovat na protiraketové obraně se Severoatlantickou aliancí. Po summitu NATO-Rusko to v sobotu v Lisabonu oznámil šéf aliance Anders Fogh Rasmussen.

Rasmussen podotkl, že ruský prezident Dmitrij Medveděv a vedoucí představitelé aliance se shodli, že NATO a Rusko nepředstavují jeden pro druhého hrozbu. Obě strany naopak identifikovaly společné hrozby, kterým čelí. Konkrétně zmínil šíření zbraní hromadného ničení a raket, terorismus a pirátství.

Rusko se v minulosti velmi ostře stavělo proti americkým plánům umístit v ČR radar a v Polsku desítku antiraket ze zvažované evropské protiraketové základny. Administrativa prezidenta Baracka Obamy nicméně od těchto plánů ustoupila. Aliance se na nynějším summitu v Lisabonu dohodla na vzniku vlastní protiraketové architektury, která by měla chránit celé území NATO i jeho obyvatelstvo.

Klaus: NATO bude mít jeden protiraketový systém a Rusko druhý

Nabídka spolupráce v protiraketové obraně neznamená, že by měl vzniknout nějaký společný rusko-alianční systém na jednom základě. Novinářům to řekl prezident Václav Klaus. Severoatlantická aliance se také dohodla, že začne postupně předávat odpovědnost za bezpečnost v Afghánistánu tamním silám. Tento proces by měl skončit zřejmě do konce roku 2014. I poté nicméně bude aliance s Kábulem spolupracovat.

"Předpokládá se, že NATO bude mít jeden systém a Ruská federace bude mít druhý systém," zdůraznil český prezident, který vede delegaci Prahy na summitu NATO v Lisabonu.

"V žádném případě se nebudou plést jeden do druhého a půjde pouze o co nejkvalitnější, nejrychlejší výměnu informací, která by umožnila přenést informace z jednoho systému do (druhého) systému," podotkl Klaus s tím, že toto na jednání velmi důrazně zmínil i americký prezident Barack Obama.

NATO začne předávat bezpečnost v Afghánistánu

"Dnešek představuje začátek nové fáze naší mise v Afghánistánu. Spustíme proces, díky kterému se afghánská vláda ujme vedoucí role v bezpečnosti napříč zemí, distrikt po distriktu," řekl v sobotu šéf aliance Anders Fogh Rasmussen na začátku jednání čelných představitelů pěti desítek zemí.

Mezi nimi byli šéfové států či vlád zemí podílejících se na Mezinárodních silách pro podporu bezpečnosti (ISAF), afghánský prezident Hamíd Karzáí a šéf OSN Pan Ki-mun.

V Afghánistánu je v rámci Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF) nasazeno přes 130.000 zahraničních vojáků z více než čtyř desítek zemí. Další tisíce působí v rámci operace Trvalá svoboda. V této násilnostmi i dalšími problémy sužované středoasijské zemi působí i čeští vojáci. Příští rok by jich tam mělo sloužit až 720, tedy o zhruba dvě stovky více než letos, v roce 2012 by jich tam mělo být až 640.

Americký prezident Barack Obama řekl, že mise ISAF se přesouvá do další fáze. Cílem je předat odpovědnost za bezpečnost v této zemi tamním silám do konce roku 2014. Jenže právě toto datum někteří experti i politici trochu zpochybňují, respektive vyjadřují obavy, zda je možné toho vzhledem k situaci v Afghánistánu opravdu dosáhnout.

Související