Zápis z provedené pitvy: Zesnulá Secese, narozena kolem roku 1894 snad v Berlíně nebo Vídni, vykazuje stopy značné přebujelosti. Neustálým bobtnáním zejména florálních motivů pohlcuje a dusí sama sebe. Léčba nasazením střídmějších lineárních prvků jeví se jako neúčinná, nadbytečná zdobnost je pro základ architektonického organismu vyčerpávající. Kolaps v roce 1914 proto je nevyhnutelný. Z vypreparovaných částí (zdobné římsy, madla zábradlí, lepty na sklech) lze predikovat preventivní opatření pro budoucnost, a to důsledný návrat ke střídmosti a jednoduchosti.
Jaroslav Hlava měl v hlavě smělý cíl a v kapse k němu císařské pověření. Měl vybudovat v Praze první český patologický ústav. Uznávaný patolog, pohybující se celý život neustále mezi mrtvým a živým, měl vyvinutý instinkt pro to, co odumírá a co je naopak zárodkem nového. V roce 1913 dobře rozpoznal, že secese už dodýchává, a projekt na moderní lékařský areál svěřil Aloisi Špalkovi, průkopníkovi moderního a čistého purismu. Zadání nebylo složité: pro těla chladná pitevna ladná.
Alois Špalek a jeho kolega August Kožíšek vycházeli při navrhování zahnuté budovy patologického ústavu právě z jeho funkce - zajistit lékařům vhodné prostředí pro pitvy a studentům medicíny prostory pro výuku. Ostatně ctít funkci a podle ní navrhovat bylo Špalkovo profesní přesvědčení. "Dobově cítěná a tvořená konstruktivní architektura musí býti výsledkem důmyslu a techniky dnešní doby a musí takto přesně a eminentně splniti požadavky dnešního složitého života. Moderní architektura není problémem jen výtvarnickým, ale i technickým, hospodářským, sociálním a kulturním," citoval Špalkova slova prvorepublikový odborný časopis Stavba.
Na Albertově tak v letech 1913 až 1921 vyrostla puristická budova, proslulá pitevními sály, které jako půlkruhové rizality vystupují ze severní stěny ústavu. Je to promyšlené umístění, skrz severní okna přichází do sálů to nejpříhodnější světlo pro pitvání.
Přestože hlavním motivem Hlavova patologického ústavu je smrt, nepůsobí stavba stísněně. Chmurný obsah zůstává ukrytý za světle modrou fasádou, puristicky střídmou. Bez ornamentů, bez zdobení, proto vzdušnou a svěží.
Jaroslav Hlava opustil v roce 1924 svůj ústav stylově. Po selhání srdce, způsobeném rozedmou plic a bronchitidou, svěřil své tělo do rukou čtyř kolegů patologů. Pitevní protokol má číslo 1479. Kdo by chtěl vidět, jak Jaroslav Hlava vypadal před pitvou, může si ho prohlédnout na pilíři u zadní části budovy. Jako kamenná socha tu sedí hned vedle okna.
JAK SE TAM DOSTAT
Vyrazit můžete například z tramvajové zastávky Albertov (jezdí sem spoje číslo 18 a 24). Půjdete stejnojmennou ulicí nahoru, ústav sídlí na adrese Studničkova 2.
