Irácký parlament v úterý po devítiměsíčních jednáních schválil vládu v čele se staronovým premiérem Núrím Málikím. Poslanci tak ukončili politickou krizi, která zmrazila chod nejvyšších státních institucí od březnových parlamentních voleb, z nichž nevzešel jasný většinový vítěz. Vytvoření vlády uvítaly USA, Británie a Evropská unie.

Poslanci schválili jmenovitě každého z navržených ministrů a následně odsouhlasili i vládní program. Šlo podle agentury AFP o 35 navržených ministrů, kteří hned potom složili přísahu. Kabinet doplní ještě deset lidí na základě dodatečných kompromisních dohod vládní koalice.

Málikí, který si prozatím ponechává pod kontrolou také rezorty vnitra, obrany a národní bezpečnosti, chce podle AFP tato místa obsadit například ženami. Ve vládě je zatím jen jedna ministryně bez portfeje. Jinak ji tvoří 20 šíitských a 10 sunitských politiků, rovněž čtyři Kurdové a křesťan.

Obama: Je to významný okamžik dějin Iráku

Americký prezident Barack Obama označil v písemném komuniké schválení kabinetu za "významný okamžik dějin Iráku a velký krok směrem k národní jednotě". Podle něj tím iráčtí představitelé také jednoznačně odvrhli "sektářský extremismus". Britský ministr zahraničí William Hague vyjádřil naději, že tato událost "posílí stabilitu Iráku".

Za hlavní cíle své vlády si Málikí vytyčil liberalizaci ekonomiky, rozvoj těžby ropy, boj proti terorismu, korupci a sektářství, povzbuzování investic a zlepšování vztahů se sousedními státy.

Do funkce vicepremiéra pro energetiku byl dosazen dosavadní ministr ropného průmyslu Husajn Šahristání. V čele ministerstva financí stane vlivný Rafa Isáví. Šahristáního nahradí ve funkci ministra ropného průmyslu jeho dosavadní náměstek Abdal Karím Luajbí.

Zapojily se i menší strany

"Tato ministerstva jsou citlivá a bylo nutné vybrat nezávislé a kompetentní osobnosti, které musejí být zároveň akceptovány politickými uskupeními. To zabere pár dnů," vysvětlil agentuře AFP zdlouhavost procesu sestavování kabinetu Málikího blízký poradce Alí Musáví.

Nejsilnější strany nedosáhly nadpoloviční většiny v zákonodárném sboru a povolaly do jednání o vládě i ostatní formace. Zapojila se především převážně šíitská koalice Národní irácké spojenectví (NIA), která je se 70 mandáty, včetně 40 stoupenců kontroverzního klerikála Muktady Sadra, třetí nejsilnější parlamentní stranou. NIA se spojila s Málikího Právním státem a podpořila ho v premiérských ambicích, navzdory počátečním výhradám Alávího formace.

Svůj podíl ve vládě má i kurdská koalice Spojenectví Kurdistánu, která ve volbách skončila čtvrtá a má 43 poslanců.

Související