Prezidenti tří západoafrických zemí se v úterý sešli s dosavadním prezidentem Pobřeží slonoviny Laurentem Gbagbem ve snaze přesvědčit jej, aby se dobrovolně vzdal svého mandátu a vyhnul se tak riziku, že bude sesazen silou. Gbagbova vláda nicméně už předtím tento požadavek smetla ze stolu. V zemi tak rostou obavy z ozbrojeného konfliktu, kvůli nimž uprchly do sousedních států již desítky tisíc lidí.

Do země v úterý dorazili prezidenti Beninu, Kapverdské republiky a Sierry Leone Yayi Boni, Pedro Pires a Ernest Koroma. Gbagbovu táboru tlumočili požadavek regionálního Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), aby Gabgbo rezignoval dobrovolně, a to pod pohrůžkou, že jinak mu bude hrozit vojenská intervence.

Delegace se nejdříve sešla s velvyslancem OSN v Pobřeží slonoviny a poté v prezidentském paláci jednala přímo s Gbagbem. Beninský prezident po schůzce novinářům řekl, že jednání probíhalo dobře. Neuvedl ale další podrobnosti. Prezidenti se k večeru sešli také s Gabgbovým protivníkem Ouattarou a podle původního záměru, o kterém informovala vláda Sierry Leone, by ještě v úterý měli ze země odcestovat.

Gbagbova vláda se původně k misi západoafrických státníků stavěla vstřícně. Krátce před zahájením jednání však oznámila, že nebude tolerovat žádné vměšování do svých záležitostí a výzvám k uvolnění cesty pro Ouattaru nebude věnovat pozornost.

Pohrozila také, že přeruší diplomatické styky se státy, které budou jednat s velvyslanci jmenovanými Ouattarovou vládou. Gbagbova vláda hodlá jako odvetné opatření vyhostit ze země velvyslance těchto zemí. Narážela tak zejména na nedávný incident, při kterém Ouattarovi příznivci zabrali ambasádu Pobřeží slonoviny v Paříži.

Místo sjednocení je slyšet střelba

Regionální a světové mocnosti požadují, aby Gbagbo předal úřad opozičnímu kandidátovi v prezidentských volbách Alassanu Ouattarovi, kterého za vítěze nedávného volebního klání uznává mezinárodní společenství v čele s OSN a USA. Oba rivalové složili prezidentský slib a jmenovali členy své vlády.

Listopadové volby měly být sice krokem ke sjednocení země rozdělené občanskou válkou na přelomu let 2002 a 2003, místo toho však napětí v zemi prohloubily. Spor mezi oběma tábory doprovází stále násilnosti, které si podle OSN v zemi od konce listopadu vyžádaly nejméně 170 mrtvých.

Po dnech relativního klidu byla i v úterý ve čtvrti hospodářské metropole Abidžanu obývané Ouattarovými stoupenci znovu slyšet střelba, při které byli podle serveru Jeuneafrique.com zraněni dva vojáci mírové mise OSN.

Dalšího příslušníka mírových sil zranili příznivci současného prezidenta mačetou při útoku na konvoj mírových sil, při kterém bylo také zapáleno jedno z vozidel. Podle zástupců mise se situace uklidnila díky generálovi Philippovi Mangouovi, vrchnímu veliteli Gbagbovy armády, kterému se podařilo dav zklidnit.

Ve středu se v Abidžanu chystali demonstrovat Gbagbovi příznivci z hnutí označovaného jako "mladí vlastenci". Šéf skupiny Charles Blé Goudé, který zároveň zastává ministerský post v Gbagbově vládě, ale agentuře AFP řekl, že demonstrace byla odložena, "aby byl dán průchod diplomacii".

 

 

Kvůli obavám z násilností roste počet uprchlíků, kteří hledají útočiště v sousedních státech. Podle OSN uprchlo do sousední Libérie od soboty na 5000 lidí. Celkový počet běženců tak od voleb pouze v Libérii přesáhl 19.000. Uprchlíci podle OSN patří k oběma politickým táborům a převládají mezi nimi ženy, děti a mladiství.

Související