Mezi obyvateli nejlidnatějšího amerického státu není bývalý guvernér po sedmi letech strávených v úřadu o nic populárnější než nevýrazný kariérní politik Gray Davis, jehož v roce 2003 nahradil.

Po Schwarzeneggerovi totiž zbyla jen Kalifornie s děravým rozpočetem, schodky astronomických rozměrů a pošramocenou ekonomikou.

Když vstupoval do politiky, měl pověst umírněného kandidáta republikánů. Tehdy ale byl ještě plný nadšení a slibů. Z těch ale zbylo jen málo.

Schodek? 25 miliard dolarů

Ke konci loňského roku činil v Kalifornii schodek veřejných financí 25 miliard dolarů (asi 450 miliard korun). Ekonomové odhadují, že v příštích 18 měsících se schodek zvýší na 28 miliard dolarů.

A z toho má jeho nástupce z řad demokratů Jerry Brown, který v pondělí složil přísahu, už nyní bolavou hlavu. 

Schwarzenegger se dlouhé roky netajil obdivem k Miltonu Friedmanovi a s oblibou zmiňoval třeba jeho protiinflační recepty. Na scénu tak vstoupil se slovy o šetření a upozadění role státu. Kde se tedy vzaly tak vysoké deficity?

Realita se již brzy odvíjela podle úplně jiného scénáře, než si hollywoodská ikona narýsovala. Kalifornie si pod taktovkou Schwarzeneggera napůjčovala miliardy dolarů na veřejné zakázky, financování nákladných projektů výzkum kmenových buněk či vysokorychlostní dráhy. A navíc, podcenil nutnost předjednávat zamýšlené projekty se zákonodárci - s opozičními demokraty se utápěl v nekonečných malicherných půtkách, díky nimž mnohé z projektů nikdy nedokončil.

"Neměl ponětí, jak vládnout," vysvětlila novinářům politoložka Sherry Bebitchová z Univerzity jižní Kalifornie. "V Kalifornii se musí každý guvernér vypořádat s legislativci, kteří se cítí být s ním rovnoprávní."

Nelichotivá bilance guvernérovy vlády posílila hlasy skeptiků, kteří tvrdili, že pro výkon tak důležité funkce je nezbytná předchozí politická průprava. "Lidé mají tendenci podceňovat úlohu zkušeností v politice," tvrdí analytik Larry Gerston z univerzity v San José.

Jak ale připouští i řada "guvernárorových" odpůrců, řadu věcí prostě ovlivnit nemohl. Jakékoli naděje na ozdravění státních financí se vypařily v roce 2008, kdy pád Lehman Brothers odstartoval ekonomický útlum a finační trhy uvrhl do nejistoty. Prudký propad zažil kalifornský trh s nemovitostmi.

A poklesly i příjmy kalifornské vlády, značně závislé na dani z příjmů. Nezbylo tak nic jiného, než se odhodlat ke zvyšování daní. Vedle toho se snažil Schwarzenegger se střídavými úspěchy omezovat státní výdaje. To je cesta, v níž chce o něco úspěšněji pokračovat jeho nástupce Jerry Brown. Krom toho ale také chce vypsat referendum, ve kterém se svých voličů zeptá, zda se zvyšováním daní souhlasí.

Brown je pro mnohé Kaliforňany nadějí na novou a lepší budoucnost. Je totiž úplně jiný, než bývalý kulturista a to se lidem líbí. Dvaasedmdesátiletý zkušený politik navíc dlouhé roky působil ve vysoké politice a dokonce byl již jednou kalifornském guvernérem. Přesto prý vždy zůstal v těsném kontaktu s obyčejnými lidmi.

Jeho politická kariéra začala v roce 1970, kdy dohlížel na průběh voleb v Kalifornii. O pět let později se ale už postavil coby nový guvernér do čela tohoto amerického státu. Přesto si ale zachoval svůj životní styl, nepřestěhoval se do guvernérské vily, ale dál si pronajímal malý byt, ve kterém měl místo postele jen matrace položené na podlaze. Navíc nepoužíval ani auto.

A jeho spořivost se projevila i v přísném vedení státních rozpočtů - za jeho úřadování byl rozpočet Kalifornie v plusu. Všichni tak doufají, že muž, který v Japonsku studoval buddhismus a v Indii pracoval po boku Matky Terezy, si poradí i s miliardovými dluhy, jež zanechal jeho "slavný" předchůdce.