Bývalá východoněmecká tajná policie Stasi měla podle odborníků v komunistickém bloku jeden z nejpropracovanějších systémů sledování vlastních obyvatel, kterému se podařilo proniknout do všech oblastí života občanů NDR. Jaké metody používala, kdo ji řídil a kdo byly její oběti, přibližuje nová stálá výstava v Berlíně, kterou v sobotu otevřel německý prezident Christian Wulff. Ukazuje také, že chapadla Stasi sahala i do tehdejšího Československa.

Rozsahem nevelká expozice poblíž turisticky atraktivního místa někdejšího přechodu mezi východní a západní částí kdysi rozděleného města zvaného Checkpoint Charlie se veřejnosti otevřela v den 21. výročí obsazení bývalé centrály Stasi občany NDR, kteří tak zachránili tisíce dokumentů této obdoby československé Státní bezpečnosti (StB) před zničením. Výstavu připravil spolkový úřad pro dokumentaci činnosti Stasi.

Stasi vedla v patrnosti každého

"Ukazujeme jednotlivé osudy a také, že Stasi nebyla tématem jen pro omezený počet lidí, kteří byli pronásledováni a zatčeni, ale že byla i každodenním tématem," řekla ředitelka úřadu Marianne Birthlerová. Ten, kdo v Německé demokratické republice žil a myslel si, že ho Stasi nevedla v patrnosti, podle ní žil v iluzi. Wulff v této souvislosti varoval před zlehčováním komunistické diktatury v Německu.

Ministerstvo státní bezpečnosti, jak se Stasi oficiálně nazývala, mělo v roce 1989 zhruba 91.000 zaměstnanců a 189.000 donašečů, takzvaných neoficiálních spolupracovníků (IM). "Na každých 900 občanů NDR připadal jeden IM," přibližuje expozice rozsah policejního aparátu v bývalém východním Německu.

O špiclování vypovídají fotky, listiny i film

Prostřednictvím dobových fotografií, listin, filmových a zvukových záznamů nebo předmětů se návštěvníci mohou seznámit s tím, jak se takové špiclování v NDR provádělo, a poznat některé lidi, kteří tomuto zlu sloužili, i ty, kteří jím byli pronásledováni.

Ukazuje také dalekosáhlý vliv Stasi na běžný život východních Němců od kultury přes sport a volný čas až po cestování. Jejímu dohledu totiž neunikli ani na dovolené ve spřátelených zemích východního bloku, jakou bylo i socialistické Československo. Tam působily operativní skupiny Stasi a zajišťovaly především, aby se občané NDR nepokoušeli odtamtud utéct na Západ. Jak taková spolupráce s "bratrskými orgány" v ČSSR vypadala, prezentuje jeden z vystavených dokumentů.

111 km dokumentace. Včetně složky o Wulffovi

Úřad Birthlerové v současnosti archivuje na 111 kilometrů složek lidí, které Stasi do roku 1989 sledovala nebo o nich shromažďovala informace. O nahlédnutí do nich projevují každý rok zájem desetitisíce Němců. Loni jich bylo 87.500. Tu svou mezi nimi prý našel i prezident Wulff, který žil v západním Německu. "Ta složka nestojí za řeč. Zjevně jsem byl před devadesátými lety nevýznamný," poznamenal dnes k jejímu obsahu.

Nová výstava ve vzdělávacím centru úřadu pro dokumentaci činnosti Stasi je k vidění od pondělí do soboty mezi 10. a 18. hodinou. Vstup na ni je volný. Částečně nahrazuje výpadek rozsáhlé expozice v bývalém ústředí Stasi ve východoberlínské čtvrti Lichtenberg, které nyní prochází rekonstrukcí.

Související