Ruský nejvyšší soud ve středu potvrdil dřívější rozhodnutí moskevského městského soudu o tom, že dokumenty související s masakrem polských důstojníků v Katyni u Smolenska v roce 1940 musejí zůstat utajeny. Žalobu, jejímž cílem bylo odtajnění všech archivních materiálů a plné objasnění okolností katyňské tragédie, podalo ruské nevládní hnutí Memorial.

Polští důstojníci padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939. Sovětská tajná policie NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22.000 Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty.

Pravdu o katyňských událostech se ruská veřejnost dozvěděla až na přelomu 80. a 90. let v období Gorbačovovy perestrojky. Přestože tehdejší sovětské i pozdější ruské vedení odpovědnost za smrt Poláků uznalo, ze 183 svazků katyňských dokumentů bylo publikováno zatím jen 67. Přes naléhání řady mezinárodních institucí a zejména polské vlády Moskva dodnes na utajení 116 svazků trvá.

Vyšetřování katyňské tragédie začalo v roce 1990 a trvalo až do roku 2004, kdy ho ruská hlavní vojenská prokuratura zastavila. Členové ruského občanského hnutí Memorial požadují, aby rozhodnutí zastavit vyšetřování a utajit jeho výsledky bylo uznáno za neplatné. Moskevský soud jejich požadavek odmítl a jeho rozhodnutí nyní potvrdil i soud vyšší instance.

Rusko sice dělá vůči Polákům vstřícná gesta - ruský parlament schválil prohlášení o vině stalinského režimu za postřílení tisíců polských zajatců v katyňském lese - Varšava by si ale přála více. Chce, aby Moskva odtajnila všechny archivní materiály ke Katyni a aby rehabilitovala oběti masakru.

I vedení organizace Memorial je přesvědčeno, že polské důstojníky zabité v Katyni je třeba označit za oběti politických represí. S žádostí posoudit možnost odtajnění katyňské dokumentace se nyní Memorial obrátí na evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Související