Egypt se až doteď zdál být natolik stabilní země, že představa pádu režimu prezidenta Mubáraka vypadala absurdně. Po pěti dnech stále sílících protivládních nepokojů, které Mubáraka donutily odvolat kabinet a slíbit změny, ona představa již tak nereálně nevyhlíží.

O co všechno se teď v bouřících ulicích Káhiry a dalších egyptských městech hraje? Odpověď se na stránkách BBC snažil najít Roger Hard z washingtonského Woodrow Wilson Center.

Hard si klade otázky: Co se s stane, pokud prezident Mubárak padne? Kdo by pak vyplnil vakuum po muži, který je u moci tři desetiletí? Zasáhne nakonec proti demonstrantům armáda, aby obnovila pořádek? A pokud ano, nechají si to Egypťané v ulicích líbit, nebo to naopak povede k další radikalizaci a tlaku na uskutečnění podstatných politických změn?

Obava z Muslimského bratrstva

Další z otázek podle Harda už teď trápí řadu západních politiků: Co teď udělá opoziční Muslimské bratrstvo, jehož cílem je přeměnit Egypt ve striktně muslimský stát? Snaží se islámští politici nějak současných pouličních protestů využít ve svůj prospěch?

Na tuto otázku si Roger Hard hned odpovídá: "Teď se to ještě zdá nereálné. Ale Muslimské bratrstvo se snaží onu vlnu současných protestů, v nichž zatím nejsou patrní lídři, využít. Radikální islamisté zatím nejsou v čele protestů, ale snaží se to dohnat."

Hard dodává, že pokud by se situace dál dramatizovala a hrozil celkový chaos, mohli by se na scéně objevit noví vůdci, ať už z řad islamistů, nebo vojáků.

Dopad na ostatní arabské země

"Pokud by Mubárakův režim padl, ale stále je to v rovině "pokud", pak by to zasáhlo prakticky každého klíčového hráče v regionu a ovlivnilo řadu problémů," domnívá se Roger Hard a vypočítává proč:

• Pro arabské autokraty by Mubárakův konec byl vysoko zdviženým prstem, že mohou dopadnou podobně.

• Pro nespokojené Araby by to naopak byla další masivní vzpruha, která by mohla dál roznítit myšlenku, že v arabském regionu nastává nová éra "vlády lidu".

• Pád Mubáraka by mohl zasadit další ránu již tak skomírajícímu blízkovýchodnímu mírovému procesu. Egypt byl první arabskou zemí, která se státem Izrael v 70. letech podepsala mírovou smlouvu. A změna režimu v Egyptě by v mnoha Izraelcích mohla prohloubit "pocit obležení" a zneklidnit izraelské lídry.

• Egytská změna by ovlinila důvěru v mezinárodním obchodu, a to nejen regionálně, ale i celosvětově.

• A konečně – Mubárakův pád by vystavil bolestné zkoušce politiky západního světa, kteří v tomto regionu dlouhodobě upřednostňují postupné politické reformy a obávají se, že cokoliv jiného by vedlo ke zhroucení stability a vzrůstu extremismu.

"V těchto hodinách a dnech sedí vládcové arabského světa i prostí Arabové přilepení k televizím a sledují, jak se egyptské drama bude vyvíjet dál. Ještě nějaký čas potrvá, než se rozptýlí slzný plyn a objeví se nová tvář, která k sobě připoutá pozornost," uzavřel na BBC Roger Hard.

Související