Úplný zákaz kouření v restauracích podporuje bezmála polovina Čechů, proti se staví skoro 36 procent oslovených lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti Médea Research.

Novela takzvaného protikuřáckého zákona zavedla od července loňského roku povinnost označit vchod restaurací nálepkou, která návštěvníkům oznamuje, zda jsou kuřácké, nekuřácké, či mají oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky.

Úplný zákaz kouření v restauracích původně navrhoval poslanec Boris Šťastný (ODS). Jeho návrh ale neuspěl. Zákon je výsledkem kompromisu, na kterém parlament dlouho hledal shodu. Odpůrci kouření ale novele vyčítají, že neodpovídá původnímu záměru a je málo účinná. Stále volají po úplném zákazu kouření v restauracích a barech. Zastánci kouření ovšem v novele vidí další krok k omezování osobní svobody.

O tom, zda je restaurace kuřácká, či nekuřácká, rozhoduje podle zákona její provozovatel. Pokud restauratéři podnik neoznačí, můžou dostat pokutu až 5000 korun. Pokud hostinský umožní kouření na místě, kde je kouření zakázáno, hrozí mu pokuta až 10.000 korun. Kuřácké hospody či místnosti mají být dostatečně větrány.

V Česku kouří 30 procent dospělých. Závislost na tabáku je nejčastější tuzemskou diagnózou, potýkají se s ní dva miliony Čechů, tvrdí odbornice na léčbu kuřácké závislosti Eva Králíková. Mezi kuřáky je prý asi 80 procent závislých na nikotinu.

Pasivní kouření znamená pro cévy téměř stejné riziko jako kouření aktivní. Náklady na následky kouření v EU jsou 300 eur na osobu a rok, podle odborníků to je kolem 80 miliard korun pro ČR ročně.