Londýnský soud v úterý po dvou dnech jednání odročil na pátek slyšení o vydání spoluzakladatele WikiLeaks Juliana Assange do Švédska, kde je vyšetřován kvůli obvinění ze znásilnění. Slyšení mělo původně skončit už v úterý, ale soudce rozhodl, že závěrečné řeči obě strany přednesou až v pátek dopoledne.

Devětatřicetiletý Australan je ve Švédsku vyšetřován kvůli obvinění ze znásilnění. Obvinění odmítá a tvrdí, že souvisí s tím, že WikiLeaks zveřejňují důvěrné americké diplomatické depeše.

Bývalý švédský hlavní prokurátor Sven-Erik Alhem v úterý kritizoval fakt, že se na veřejnost dostalo v souvislosti s obviněním ze znásilnění Assangeovo jméno. Stejně tak by podle něj stačilo Assange vyslechnout v Británii a nebylo třeba na něj vydávat evropský zatykač.

Prokurátorka Marianne Nyová, která případ vyšetřuje, měla Assangeovi dát možnost, aby před vydáním evropského zatykače poskytl svou verzi událostí, řekl Alhem, kterého předvolala obhajoba. Podle něj nebylo vydání evropského zatykače protiprávní, ale on by se nejdříve snažil Assange vyslechnout po telefonu.

Britská právnička Clare Montgomeryová, která u soudu zastupuje švédskou stranu, uvedla, že Nyová se snažila v září a do poloviny října Assange předvolat k výslechu. Assangeovi právníci nabídli možnost, aby byl vyslechnut v Británii, ale to Nyová odmítla.

"Domníváme se, že u Juliana Assange existuje riziko útěku, a proto snaha o jeho zadržení není přehnanou reakcí," uvedla Nyová v dokumentu, který byl dnes předložen soudu. Tvrdila, že se ho úřady snažily v září ve Švédsku kontaktovat, ale zjistily, že odejel ze země.

Assangeův právník Geoffrey Robertson v pondělí připomněl, že Assange už loni v srpnu po údajném znásilnění opakovaně nabízel švédským úřadům, že bude vypovídat, a že poté odjel ze země legálně. V úterý tvrdil, že Nyová požádala o Assangeův výslech poprvé 28. září, tedy čtyři týdny poté, co případ převzala a pět a půl týdne po údajném znásilnění.

Assange se brání vydání do Švédska, protože by mu tam prý hrozilo větší riziko předání do Spojených států, věznění na základně Guantánamo a případně i trest smrti. Spojené státy zatím Assange z ničeho neobžalovaly.

Sven-Erik Alhem dnes nicméně uvedl, že podle jeho názoru by Assangeovi ve Švédsku vydání do USA nehrozilo. "Myslím, že by nebylo možné ho vydat do USA, aniž by to vyvolalo bouři v médiích," uvedl.

Jedna z žen, kterou soudní materiály označují jako A, tvrdí, že ji Assange "sexuálně obtěžoval", když odmítl použít kondom. Druhá, označovaná jako B, tvrdí, že využil toho, že spala. Podle obhajoby však souložili již předtím, a když se probudila, tak sex neodmítala.

Assangeův právník: Jedno z nejslabších obvinění v kariéře

Assangeův švédský právník Björn Hurtig v úterý před londýnským soudem řekl, že jeho klient čelí jednomu z "nejslabších" obvinění, jaké za svou kariéru viděl. Zdůraznil textové zprávy a vzkazy ze sítě Twitter mezi oběma ženami, které prý oslabují jejich obvinění, protože se údajně zmiňují o "odvetě a o možnosti vydělat spoustu peněz".

Podle Hurtiga prý Assange nabídl, že se vrátí do Švédska o víkendu 9. a 10. října, ale Nyová to údajně odmítla s tím, že by policie musela pracovat přes čas. "To mě utvrdilo v tom, že obvinění jsou velmi slabá," řekl.

Assange se přihlásil 7. prosince na britské policii po vydání evropského zatykače. Po devíti dnech ve vazbě byl propuštěn na vysokou kauci a žije prakticky v domácím vězení v domě svého stoupence v hrabství Norfolk.

Zatím není jasné, zda soud oznámí rozhodnutí bezprostředně po pátečním jednání nebo do dvou týdnů. Britská média se shodují, že obě strany jsou v případě pro ně nepříznivého výsledku připraveny se odvolat.

Související