Mezinárodní agentura pro atomovou energii při OSN (MAAE) doporučila Japonsku, aby zvážilo rozšíření evakuační zóny v okolí jaderné elektrárny Fukušima I.

V obci Iitate ležící 40 kilometrů od poničených reaktorů totiž přístroje naměřily takové množství radioaktivních izotopů jódu a cesia v půdě, které dvojnásobně překračuje zákonem danou hranici pro přesídlení obyvatel. Jód 131 v okolním prostředí může způsobovat rakovinu štítné žlázy.

Vláda: Provedeme další měření

„Nemáme plány okamžitě evakuovat lidi, ale vysoké hodnoty radiace v půdě by při dlouhodobém působení zřejmě ovlivnily zdraví. Proto musíme posílit monitorování situace a pokud to bude třeba, zasáhnout,“ zareagoval mluvčí japonské vlády Jukio Edano.

Úřady nyní prý provedou „podrobnější měření“, například radiace ve vzduchu. Podle MAAE dosahuje v oblasti 32 – 62 kilometrů od elektrárny radiace hodnot 0,5-6,8 mikrosievertů za hodinu (µSv/h), hnutí Greenpeace tvrdí, že v Iitate jeho lidé naměřili 10 µSv/h.

I tak jde ale o hodnoty, které by při dočasném působení neměly mít vážné dopady na lidské zdraví.

Srovnání: hodnoty radiace naměřené ve Fukušimě

Místo měření Naměřená hodnota v mSv/h
(milisievert za hodinu)
Černobyl – radiace v kontrolní místnosti po výbuchu 300 000
Černobyl – odhady současné radiace v zabetonovaném reaktoru 34 000
Fukušima I – nejvyšší naměřená radiace v elektrárně (27.3) 1 000
Fukušima I – hodnota naměřena helikoptérou při pokusu ochladit třetí reaktor (16.3.) 50
Fukušima I – po druhém výbuchu vodíku (13.3.) 11,9
Fukušima I – po prvním výbuchu vodíku (12.3.) 1,015
Maximální povolená hodnota radiace, které mohou být v běžném provozu vystaveni pracovníci jaderných elektráren 0,025
Japonsko - radiace naměřená Greenpeace v Iitate 0,01
Běžná radiace, které je vystaven průměrný Evropan
0,00026

Doposud byli evakuováni lidé z dvacetikilometrového okruhu kolem elektrárny, MAAE nyní radí zónu zdvojnásobit. Například Spojené státy ale svým občanům doporučily, aby se nepohybovali blíže než 80 kilometrů od místa havárie.

Z dosavadního dvacetikilometrového pásma bylo zatím vystěhováno na 70 tisíc lidí, případná nová evakuační vlna by se mohla týkat dalších 130 tisíc obyvatel.

Zamořený oceán? Nejlepší z možných variant, říká odborník

Rekordní množství jódu 131 bylo naměřeno také v mořské vodě poblíž poškozených reaktorů. Radioaktivního prvku je ve vodě podle čtvrtečního měření ještě více než ve středu, přístroje ukázaly 4385krát vyšší hodnotu než je zákonná norma.

Japonský úřad pro jadernou bezpečnost už v okolí zakázal rybolov.

Někteří odborníci však zdůrazňují, že kontaminace vody je menší hrozbou než zamoření půdy a ovzduší. Když už k úniku radiace dojde, je právě "roptýlení radiace v oceánu" tou lepší z variant, říká Peter Gale, který radil sovětské vládě po výbuchu v Černobylu a nyní pomáhá i v Japonsku.

"Částečně i proto jsou některé jaderné elektrárny stavěny na pobřeží, tam, kde vítr fouká do moře," vysvětil Guardianu tento americký výzkumník dopadů radiace na lidské zdraví.

Premiér váhá, jak dál s jadernou energetikou

Vysoké naměřené hodnoty odborníci vysvětlují únikem radiace z elektrárny, zatím však není jasné, zda je zdrojem kontaminace pára nebo protavení paliva skrze tlakovou nádobu a kontejnment. „Situace zůstává velmi vážná,“ komentovala MAAE celkový stav v elektrárně. Záchranné práce nyní navíc komplikuje vysoce radioaktivní voda v areálu poblíž nejvíce poškozených reaktorů.

Společnost Tepco ve středu oznámila, že čtyři poškozené reaktory bude muset úplně odstavit a zlikvidovat, osud dalších dvou reaktorů je zatím nejistý. Premiér Kan však dnes jakékoliv plány na alespoň částečné zachování provozu jasně odmítl.

Oznámil zároveň, že je třeba znovu vyhodnotit plány na budování nových jaderných kapacit v zemi. Šéf japonských komunistů Kazuo Šii, který s Kanem o budoucnosti jaderné energetiky hovořil, novinářům po schůzce sdělil, že předseda vlády "považuje za nutné se jaderné energie vzdát".

Sarkozy v Tokiu

Jako první ze zahraničních státníků od 11. března, kdy udeřilo zemětřesení, dnes přijel na návštěvu do Tokia francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Oznámil, že silné světové ekonomiky by měly na jaře jednat o bezpečnosti jaderných zařízení. "Požádáme agentury pro jadernou bezpečnost členských států G20, aby se, bude-li to možné, v květnu v Paříži setkaly a definovaly mezinárodní standardy jaderné bezpečnosti," řekl Sarkozy.

Podle prezidenta je "absolutně nenormální", že mezinárodní bezpečnostní normy dosud neexistují. V rozhovoru s japonským premiérem Naoto Kanem Sarkozy řekl, že havárie ve Fukušimě sice vyvolala nutnost přezkoumat bezpečnostní normy, ale odmítat mírové využití jádra je předčasné. "Pokud atom odmítneme, jaký jiný zdroj energie takové síly ho může nahradit?" otázal se Sarkozy.

Francie patří k zemím, které se ve svém energetickém systému na využití jaderného paliva spoléhají nejvíce - přes 75 procent elektřiny vyrábí z jádra.

Související