Speciál: Polská tragédie

Rok stará katastrofa polského prezidentského speciálu nevedla ke zmírnění politických sporů a ostré rétoriky, jak se mnozí polští analytici krátce po pádu letadla domnívali. Naopak, spor o to, kdo může za pád letadla, v němž zahynulo vedle prezidentského páru velení armády či desítky osobností veřejného života včetně veteránů hnutí Solidarita, rozdělení společnosti ještě vyostřil.

Dvě třetiny Poláků podle průzkumu agentury OBOP nevěří, že se někdy pravda o pádu letadla objasní. Osmdesát sedm procent Poláků podle jiného průzkumu institutu CBOS se domnívá, že katastrofy se stala hlavně zbraní v politickém sporu, a 78 procent ho pak pokládá za "nudné".

Prezident Lech Kaczyński letěl s politickou a vojenskou špičkou uctít památku polských vojáků zabitých v roce 1940 u Katyně Sověty. Proto bylo i téma katastrofy od počátku citlivé historicky, politicky i sociálně. Hlavně politických sporů se po pádu letadla vedla celá řada.

Začalo to už tím, zda je vhodné pohřbít prezidentský pár na krakovském Wawelu, místu odpočinku polských králů a obnovitele polské nezávislosti maršálka Józefa Pilsudského. Pravicová opoziční strana Právo a spravedlnost vedená bratrem zesnulého prezidenta Jaroslawem Kaczyńským obviňuje vládu, že se spolčila s Rusy a že sabotuje vyšetřování.

"Média a politici konflikt vyostřují, protože se domnívají, že jim to vyhovuje," řekl HN Piotr Gliński, sociolog, který se kolegy právě vydal knihu studií o dopadu smolenské katastrofy na polskou společnost. Podobný šok přitom polská společnost podle něho od konce války nezažila.

Celý rozhovor s Piotrem Glińským čtěte v pondělním vydání HN

Pravděpodobných příčin katastrofy bylo nashromážděno víc, od možného tlaku osob na palubě, že piloti musejí přistát za každou cenu, i když nad letištěm ve Smolensku ležela hustá mlha, přes špatnou předletovou přípravu po chyby ruských kontrolorů.

Když ruská strana v lednu zveřejnila závěry svého vyšetřování, kde vinu svedla v zásadě jen na Poláky, vyvolalo to politickou bouři. Proti ruským závěrům se ohradil i premiér Donald Tusk, který se snažil využít následků katastrofy k polsko-ruskému sblížení. O závěrech Mezinárodní vyšetřovací komise si přečtěte ZDE.

Každého desátého v měsíci během celého roku Jaroslaw Kaczyński pokládal květiny a zapaloval svíčky před prezidentským palácem, kde už loni v létě vypukl spor o kříž, který tam polští skauti spontánně vztyčili na památku obětí a který chtěla později vláda uklidit.

Potom se politici hádali o vyšetřování i o to, zda a kde má být pomník obětem. Některá polská města mezitím pojmenovala ulice, náměstí či mosty po prezidentu Lechu Kaczyńském. Aktuální spor se vede o to, zda může městská policie z bezpečnostních důvodů hasit svíčky u pomníku ve Varšavě.

Politické preference konzervativců ale nerostou, což svědčí o tom, že průzkumy hovořící o znechucení tématem Smolenské katastrofy nelžou. Poláky čekají letos na podzim parlamentní volby. Katastrofa a její vyšetřování jedním z hlavních rétorických témat předvolební kampaně.

Související