Rusko setrvá na svém postoji, který odsuzuje katyňský masakr jako zločin spáchaný na Polácích sovětským režimem. Svému polskému protějšku to při vzpomínkové akci slíbil ruský prezident Dmitrij Medveděv.

"Odpovědnost za tento zločin nese tehdejší vedení Sovětského svazu. Snahy o nějaké jiné verze se neopírají ani o historické dokumenty, ani o morální důvody," řekl Medveděv. Slíbil předat všechny archivní dokumenty, na jejichž odtajnění naléhá Varšava. Současně vybídl "ve jménu budoucnosti stránku s touto kapitolou otočit, ale tak, aby zůstala v paměti Rusů i Poláků".

Polský prezident Bronislaw Komorowski pochválil velký pokrok na cestě ke společnému pohledu na Katyň a ujistil, že i Polsko chce tuto kapitolu uzavřít, nejprve je však nutné "ji dočíst až do konce".

Spor o pamětní desku

Zatímco Medveděv odletěl z Moskvy přímo do Smolenska na stejné letiště, kde se loni 10. dubna zřítil polský letoun s prezidentem Lechem Kaczyńským a dalšími 95 lidmi na palubě, Komorowski s doprovodem letěl z Varšavy do Moskvy, odkud do Smolenska cestovali auty.

Zprvu se zdálo, že nové neštěstí může oba národy sblížit, ale zanedlouho vzplály nové spory. Věc se v Polsku stala i zbraní v ostrém zápasu mezi liberální vládou premiéra Donalda Tuska, z jehož tábora vzešel i prezident Komorowski, a konzervativní opozicí v čele s bratrem zesnulého prezidenta Jaroslawem Kaczyńským.

Do zjitřené atmosféry zapadla i výměna ostrých slov mezi Varšavou a Moskvou kvůli tomu, že smolenské úřady vyměnily pamětní desku na místě leteckého neštěstí, aby odstranily slova, že Poláci zahynuli cestou k uctění výročí "sovětského zločinu genocidy na válečných zajatcích". Poláci se rozhořčovali nad nedostatkem taktu, naopak ruské úřady se hájily tím, že původní polský nápis neschválily, místním obyvatelům se nelíbil, masakr nebyl Moskvou uznán za genocidu a o chystané výměně desky byla prý Varšava včas vyrozuměna.

Prezidenti dnes místo u sporného nápisu položili věnce k bříze u okraje letiště a také se domluvili, že na místě neštěstí nechají postavit památník, přičemž se nejprve obě strany domluví na nápisu na pomníku.

Rok snah o smíření

Nynější stav vztahů Kreml označuje za "přelaďování" na lepší spolupráci, ruské noviny zase píší o jistém zpomalení snah o polsko-ruské usmíření, které začalo ještě krátce před pádem Kaczyńského letounu, Putinovou cestou do Katyně, kde se s Tuskem poklonil památce obětí. Poté ruský parlament - podobně jako dříve prezidenti Michail Gorbačov a Boris Jelcin - přiznal sovětskou vinu za zločin a začalo postupné předávání archivních dokumentů o masakru, i když Moskva dosud oběti nerehabilitovala.

"Rok snah prvních mužů obou zemí je příliš málo na to, aby rozptýlil mnoho let, či dokonce staletí nedůvěry mezi národy a vládami," připustil list Vědomosti. Upozornil však, že ještě loni v březnu většina Rusů o Katyni neslyšela a ze zbývajících tři pětiny připisovaly zločin Němcům. Nyní o masakru a jeho vinících mají povědomí tři čtvrtiny Rusů.

Kommersant zase upozornil na to, že o víkendu Kaczyńského stoupenci ve Varšavě demonstrovali před ruským velvyslanectvím pod transparenty obviňujícími ruského premiéra Vladimira Putina z vraždy a také spálili Putinovu figurínu. Kaczyńského strana přitom není bez šancí na vítězství v podzimních parlamentních volbách.

Související