Plánované snížení plateb pojišťoven za lázně až na úroveň poloviny současného stavu (tři miliardy korun ročně), které navrhuje ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), by způsobilo v lázeňství ztrátu více než 2000 pracovních míst. Dalšími dopady budou pokles úrovně poskytované péče a zhoršení zdravotního stavu skupin obyvatelstva s nízkými příjmy. Vyplývá to z odhadu společnosti Mag Consulting.
Snížení plateb pojišťoven na lázeňskou péči bude mít krátkodobý dopad v podobě úspor státního rozpočtu. Z dlouhodobého hlediska by zrušení nebo výrazné omezení komplexní lázeňské péče mohlo omezit kvantitu a kvalitu rekonvalescenční péče. Tím opět vzrostou výdaje na osoby po dlouhodobých hospitalizacích, jejichž doba rekonvalescence se prodlouží, uvedla Mag Consulting.
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) kvůli úsporám plánuje přehodnotit, kdy má pacient nárok na plně hrazenou péči a kdy na takzvanou příspěvkovou péči, při níž pojišťovna proplácí pouze léčebné kůry. Některé chirurgické zákroky jsou totiž podle MZ šetrnější než dříve, a proto hodlá rovněž přehodnotit obvyklou délku lázeňské péče u jednotlivých diagnóz.
Návrh ovlivní také čerpání dovolených a nemocenské. Pacienti umístění na komplexních lázeňských pobytech mají nárok na nemocenskou a pracovní neschopenku. "Pokud by došlo k zrušení komplexní lázeňské péče, je více než pravděpodobné, že by zaměstnavatelé neumožnili čerpání dovolené potřebné k řádné době léčení," naznačil ředitel Mag Consultig Jaromír Beránek. Obvyklá délka léčebného pobytu v současnosti trvá 21 až 28 dnů.
Společně s omezováním plateb zdravotních pojišťoven lázeňským zařízením Beránek varoval před snižováním kontroly nad lázeňskými domy a s tím spojeným úpadkem úrovně poskytované péče. Tato situace je údajně patrná i v současnosti na množství lékařů zaměstnaných v jednotlivých lázeňských domech. V lázních, které se zaměřují výhradně na samoplátce, je zhruba poloviční počet lékařů proti těm, ve kterých je poskytována hrazená lázeňská péče, upozornil Beránek.
Počty komplexních a příspěvkových lázeňských pobytů v posledních letech postupně klesaly, postupně je nahrazovali samoplátci. V případě skokové změny by ale lázně výpadek pokrýt nedokázaly, upozornil prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.
Kromě dopadů na samotné lázně, kde by plánované snížení vedlo ke ztrátě přibližně 5000 lůžek, způsobí Hegerův návrh snížení příjmů dalších místních institucí. Městské samosprávy například přijdou o lázeňskou taxu. Lázeňská místa dále přitahují i další formy turistického ruchu, jako je poznávací, kongresový a nákupní.