Americké tajné služby měly několik měsíců tajnou základnu přímo v Abbottábádu - nedaleko vily, ve které se ukrýval Usáma bin Ládin. Na celou operaci si Američané navíc najali desítky místních lidí, aby je informovali o dění a zvycích v podezřelém domě.

Poté, co byly zveřejněny informace o neozbrojeném Usámovi bin Ládinovi ve chvíli smrti, začaly se množit kritické hlasy na účet amerických jednotek. K těm svým názorem přispěl i kubánský revolucionář Fidel Castro, píše server Huffington Post. Podle něj šlo o obyčejnou popravu - navíc před zraky rodiny.

Když rozvědka loni v srpnu odhalila bin Ládinův úkryt, nasadila do jeho sledování veškerou techniku. Pokusila se rovněž odposlouchávat dění uvnitř sídla, k jeho sledování využila i špionážní satelity.

Sledování objektu a zjišťování, zda v něm skutečně je bin Ládin, bylo velmi nákladné. Zástupci CIA loni v prosinci požádali americký Kongres o povolení přesunout v rozpočtu rozvědky desítky milionů dolarů právě na tuto operaci, píše list Washington Post.

Bin Ládin si podle agentů CIA oslovených listem The Washington Post vybral svůj úkryt chytře. Posádkové město Abbottábád nebylo místem, kde by rozvědka pátrala po šéfovi globální teroristické sítě. "Abbottábád není místem, kde se ukrývají islámští extremisté, protože to není pevnost. Dávají přednost městům jako Péšávar, Kvéta nebo Karáčí," řekl deníku pod podmínkou anonymity pracovník rozvědky.

Podle agentů byl bin Ládin také při skrývání před americkými tajnými službami velmi disciplinovaný. Vzdal se velké ochranky i terénních vozů, s nimiž byl viděn, když ho naposledy zhruba před deseti lety vyfotografoval americký průzkumný bezpilotní letoun.

 

Úkryt v Abbottábádu ale přece jen měl slabiny. Přítomnost neznámých lidí obyvatelům města nepřišla zvláštní, protože sem často přijížděly rodiny vojáků nebo lidé na dovolenou. "Práci CIA to usnadnilo," uvedli agenti. Přesto však při sledování podezřelého domu museli být opatrní, aby šéfa Al-Káidy nevyplašili a on znovu nezmizel.

CIA svou základnu v Abbottábádu opustila těsně před zásahem speciálního komanda, které bin Ládina v noci na pondělí zabilo. "Úkolem CIA bylo najít (bin Ládina)," řekl deníku The Washington Post zdroj z rozvědky. "Práce tajné služby tím skončila a bylo na armádě, aby cíl vyřídila," dodal.

Už před pár dny Barack Obama odmítl zveřejnit fotografie mrtvého bin Ládina, prý to není žádná "trofej". A právě kvůli tomu mnozí začali o pravdivosti zpráv o smrti šéfa Al-Káidy pochybovat. A přidala se i velká kritička Obamovy administrativy a bývalá guvernérka státu Aljaška Sarah Palinová.

Podle ní americký prezident zaujal postoj "opatrné politiky". Přitom by prý měl snímky zveřejnit, aby byly "varováním všem těm, kdo hrozí Americe zničením".

 

Související