Ašner už není psychicky svéprávný, tvrdili rakouští úředníci. Objevily se však důvodné pochybnosti, že tomu tak je.
Ašner jako exponent chorvatského ustašovského režimu z období druhé světové války byl obviňován z mučení vězňů a odesílání stovek Srbů, Židů a Romů do nacistických koncentračních táborů.

Po válce uprchl do Rakouska, kde v roce 1946 získal občanství. Obvinění ze zločinů v žoldu nacistického Německa a fašistické Itálie popíral a žil pod jménem Georg Aschner v korutanském Klagenfurtu. Po rozpadu Jugoslávie se vrátil do Chorvatska a požádal tam o chorvatské občanství. Tím prý podle APA ztratil občanství rakouské.

Šel po něm lovec nacistů Wiesenthal

Tou dobou však zachytilo jeho stopu také Středisko Simona Wiesenthala v Jeruzalémě, které ho vedlo na seznamu nejhledanějších válečných zločinců. Ašner se vrátil do Rakouska, které s ním v roce 2004 zahájilo řízení pro podezření z genocidy. O rok později požádalo Chorvatsko o jeho vydání, rakouské orgány však řízení zastavily a vydání odmítly s odvoláním na Ašnerův zdravotní stav: jeho pokročilá demence prý vylučuje soudní proces.

Proti Ašnerovi mohlo být soudně postupováno už dříve, ale teprve koncem 90. let byly otevřeny příslušné archivy, cituje APA ze zdůvodnění rakouské justice.

V roce 2008 ale vznikl kolem Ašnera nový skandál, když jistý britský novinář uviděl údajně chorého starce během fotbalového Eura 2008 ve fanouškovské zóně v korutanském Klagenfurtu, jak spokojeně popíjel kávu se svou manželkou. Na otázky reportéra prý odpovídal naprosto rozumně a logicky a zvesela žertoval, rozhodně nedělal dojem nesvéprávnosti nebo neschopnosti zúčastnit se procesu. Ředitel Střediska Simona Wiesenthala Efraim Zuroff poté obvinil Rakousko, že je největším útočištěm, ba přímo rájem nacistických válečných zločinců.

Související