Zkušenost s Irákem, díky níž - oficiálně - nejsou v Libyi žádné západní spojenecké jednotky, velí jednoznačně: opravu a správu země je třeba v co největší míře nechat v rukou místních lidí. Za dvaačtyřicet let vlády plukovníka Kaddáfího těžko najít někoho, kdo si nezadal, takže rozpuštění armády a policie po iráckém vzoru není moudrým řešením.
Libye na rozdíl třeba od Egypta může při plánování ekonomického rozvoje spoléhat na své ropné bohatství, o které se západní firmy rády poperou. Italský koncern Eni už ohlásil, že chce být v tomto ohledu vůdčí silou, ale Francouzi se určitě také nenechají zahanbit. Ceny ropy svým poklesem už daly najevo, jak se všichni na libyjskou ropu těší, i když plné obnovení těžby potrvá nejméně dva roky.
Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se
