Nejnovější peripetii představuje výpad prezidenta republiky Václava Klause, který při setkání s českými velvyslanci sepsul vládou schválenou koncepci zahraniční politiky. Podle jeho soudu jde o "neutralistický text" obsahující všezahrnující obecnosti. Pozorné čtení tohoto dokumentu nepochybně navádí k podobným závěrům. Pozornějšímu diváku českého politického rejdiště však neunikne, že za obsahové naředění původně projednávané koncepce zahraniční politiky může spor, který se o ni mezi Hradem, Strakovou akademií a Černínem vedl. Prezidentovu kritiku proto nutno číst jako stížnost, že do koncepce neprosadil vše, co by bylo podle jeho gusta.

Paradox je fakt, že kritiku obecnosti zmíněné koncepce vznáší prezident, který se jako premiér zapsal i výrokem, že vládní prohlášení se dá sepsat za patnáct dvacet minut. Programová prohlášení vlád z první poloviny minulého desetiletí tomuto názoru ostatně odpovídala. Václav Klaus měl tehdy k takovému pojetí dobré důvody. Jako politika jej takové dokumenty co nejméně zavazovaly a dávaly mu co nejvíce prostoru k manévrování. Nebyl a není to právě on, kdo vždy odmítal odpovídat na dotaz, co hodlá udělat, protože nechce sdělovat své šachové tahy dopředu?

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se