Zatímco občasné otřesy půdy kolem Katly jsou časté, jejich přerůstání do zemětřesných rojů nikoli. Oznámili to vulkanologové z Islandské univerzity, kteří se snaží před hrozícím výbuchem včas varovat.

"Katla je jednou z nejobávanějších sopek na Islandu, proto ji podrobně sledujeme," řekl podle agentury AP Pall Einarsson z vulkanologického ústavu univerzity. "Je normální, že kolem Katly zaznamenáváme zemětřesení. Neobvyklé ale je, že se otřesy sdružují do rojů opakujících se ve zhruba desetiminutových intervalech," dodal.

Neklidné islandské sopky

Počátkem července vědce znepokojovala sopka Hekla. Vypouštěla menší dávky magmatu a dýmu. Právě sopku Hekla, vysokou 1491 metrů a ležící 110 kilometrů od metropole Reykjavíku na jihu ostrova, Islanďané přezdívají Pekelná brána. Vulkán za posledních tisíc let vybuchl dvacetkrát. Naposledy Hekla vybuchla 26. února 2000, hodinu a půl po varovném zemětřesení. "To bylo neobvykle dlouho na tuto sopku. V roce 1970 to bylo pouze s 25 minutovým odstupem," vysvětlil Einarsson.

Zemětřesení ve vulkanické oblasti a sopečné erupce spolu souvisejí. Avšak obdobně jako u předpovědí zemětřesení, předvídání sopečných výbuchů je "nepřesná věda", protože reálný vývoj záleží na příliš mnoha faktorech, podotýká AP.

Islandské sopky na sebe upozornily v posledních letech dvakrát. V roce 2010 erupce malé sopky Eyjafjallajökull paralyzovala valnou část letecké dopravy nad Evropou, letos v květnu obdobně hrozila sopka Grimsvötn. Na základě geologických statistik pak vědci varovali před dalšími pravděpodobnými erupcemi na Islandu v příštích měsících a letech.