Katastrofu letounu Jak-42, který se 7. září zřítil u Jaroslavle i s místním hokejovým týmem Lokomotiv a trojicí českých hokejistů na palubě, zavinilo přibrzďování stroje při vzletu. Vyplývá to podle ruských médií z experimentů, které s obdobným letounem podnikli zkušební piloti v Žukovském u Moskvy. V tisku se objevily i spekulace, že za neštěstí mohla i "zvláštnost" brzdového pedálu u tohoto typu letadla.

Podle dosavadních výsledků vyšetřování mohla havárii způsobit zatím neznámá "dodatečná brzdící síla", která působila proti tahu motorů a znemožnila letadlu řádný start. Zkušební piloti proto v Žukovském jednou normálně vzlétli a šestkrát podnikli "přerušený vzlet", kdy se snažili na stroj působit stejnou brzdnou silou, jaká podle výpočtů působila i na letoun v Jaroslavli.

"Výsledky testů v této chvíli potvrzují, že na letoun působila nějaká brzdící síla, která mu nedovolila dostat se do vzletové polohy," řekl televizi První kanál Vasilij Sevasťjanov, který se jako zkušební pilot Jakovlevovy konstrukční kanceláře riskantních experimentů zúčastnil. Testy prokázaly, že nic, kromě brzdění, nemělo normálnímu vzletu zabránit. Během startu bez použití brzd letoun odstartoval normálně, "bez jakýchkoliv problémů a připomínek".

Na základě získaných údajů experti dospěli k závěru, že na startující Jak-42 v Jaroslavli začala po dosažení rychlosti 165 kilometrů v hodině působit "dodatečná brzdící síla". Pilot poté zjevně přidal na tahu motorů, ale letoun pokračoval v jízdě po dráze a pilot stále silněji přitahoval knipl k sobě. Při rychlosti 220 kilometrů za hodinu Jak-42 přejel konec dráhy, při rychlosti 230 vzletěl, ale téměř vzápětí se zřítil.

"Problém spočíval v tom, že nějaká brzdící síla ani při přitaženém kniplu v úhlu 10 stupňů nedovolovala zvýšit úhel náběhu, který při normálním vzletu má činit 10-12 stupňů. Jakmile tato brzdná síla zmizela, nic už nebránilo zvýšit náklon," usoudil zkušební pilot.

Brzdění sice černé skříňky prý nezaznamenávají, ale na dráze se našly stopy, podle kterých stroj přestal brzdit až v poslední chvíli. Ještě dříve pilot, zjevně nechápající důvody podivného počínání letounu, silně přitáhl knipl a letoun začal stoupat příliš prudce, čímž se dostal za kritickou mez úhlu náběhu.

"Kritický, maximálně přípustný úhel náběhu činí v této konfiguraci 19 stupňů. Tento úhel byl překročen, ale dynamické charakteristiky v dané chvíli (...) již neumožňovaly úhel náběhu zmenšit, a to vedlo ke zřícení letounu," objasnil Sevasťjanov.

Vysvětlení, proč vlastně pilot v Jaroslavli brzdil, vidí jiný expert, rovněž zkušební pilot Alexandra Akimenkov v "primitivní zvláštnosti" brzdového pedálu stroje Jak-42. "Na pedálu je železná hrana. Při vzletu se nohy mají sundat z pedálu tak, aby podpatek byl na podlaze. Jestli ale zůstane na pedálu, pak pilot může mimoděk tlačit na hranu pedálu, a tím brzdit," uvedl v listu Moskovskij komsomolec. "V letectví se sebevrazi nevyskytují, ale je absolutně jasné, že se o řízení v kabině nepodělili - napravo chce druhý pilot přerušit vzlet, nalevo kapitán jde na start. Tak to být nemělo," dodal Akimenkov.

Specializovaná laboratoř nyní podle listu Rossijskaja gazeta zkoumá součástky brzd ze zříceného letadla. Pokud se prokáže, že technika opravdu byla v pořádku, vina za havárii bude připsána chybám pilotů, kteří při katastrofě zahynuli.

V troskách letounu, který se 7. září při pokusu o start zřítil u Jaroslavle, zahynulo 44 lidí, většinou hokejistů místního Lokomotivu. Mezi mrtvými byli i čeští reprezentanti Jan Marek, Karel Rachůnek a Josef Vašíček. Neštěstí přežil jedině palubní inženýr Alexandr Sizov.