Rusko zvažuje připojení k evropsko-americkému programu výzkumu Marsu, počítajícímu s vysláním dvou sond k planetě v letech 2016 a 2018. Evropská vesmírná agentura ESA formálně vyzvala svůj ruský protějšek Roskosmos k podílu na projektu mimo jiné proto, že ruská účast je asi jediným způsobem, jak celý projekt zachránit před zrušením kvůli nedostatku financí, napsala dnes na svém serveru britská BBC.
Na projektu se také podílí americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), jenž se ovšem sám také potýká s krácením rozpočtu. Pokud by se podařilo ruskou stranu přesvědčit, aby jako svůj podíl poskytla raketu pro start marsovské družice v roce 2016, projekt by mohl být zachráněn. ESA a NASA ale taky vědí, že aby Roskosmos získal zájem, musel by být jeho podíl na projektu dostatečně významný.
Mise vyslaná v roce 2016 má k Marsu dopravit družici, která by studovala atmosféru planety, zatímco v roce 2018 má další raketa na Mars vysadit velké robotické vozítko k průzkumu nových částí povrchu planety. Materiální účast by Rusku poskytla příležitost dodat část přístrojů a zařízení pro obě mise a jeho výzkumníci by byli zapojeni do vědeckých týmů.
Pokud by Rusko nabídlo nosnou raketu Proton, byl by celý program finančně průchodnější. ESA, NASA a Roskosmos si stanovily lhůtu do ledna ke zvážení toho, zda tímto způsobem mohou být uspokojeny všechny tři strany.
"Diskutovat lze o všem," řekl BBC vědecký ředitel ESA Alvaro Gimenez. "Rusové by měli možnost podílet se na roveru, byla by tu také možnost poskytnout jim určitý prostor pro přístroje na družici," dodal.
"Ovšem v případě startu v roce 2016 už není moc času na to, dostat na palubu cokoli. Pro rok 2018 pak zase není moc místa, protože se tam vejde jen společný rover ESA/NASA. Proto jsme zahájili diskusi už teď, abychom viděli, co mají Rusové k dispozici hned a co mohou urychleně vyvinout," upozornil Gimenez.
Bez Rusů by vyhlídky nebyly dobré
Se společným programem výzkumu Marsu, v Evropě známým spíše pod názvem ExoMars, to vypadalo v posledních měsících dost bledě. Američané dali v létě najevo, že nebudou moci pro start družice v roce 2016 poskytnout raketu, a ESA, která ještě od členských zemí nedostala všechny slíbené prostředky na ExoMars, nemá dost peněz, aby raketu koupila sama. Doufá proto, že zapojení Roskosmosu do programu by mohlo získat ruský Proton, který by družici dostal na oběžnou dráhu Marsu.
Zda Rusko nakonec do projektu vstoupí, je v současném stavu ještě nejasné. Družice už je v základní konstrukci navržena a její hlavní součásti již byly všechny zadány vědeckým týmům v USA a Evropě. Italský průmysl zahájil výrobu satelitu, i když práce běží pomalu s ohledem na nejistotu kolem definitivní podoby ExoMarsu. Avšak možnost podílu na družici ještě zcela uzavřena není, míní evropští představitelé.
Na druhé straně vozítko-rover pro misi 2018 ještě není tak přesně rozvržené jako družice startující o dva roky dříve a je zde k dispozici více technických a vědeckých možností, jak by se Rusové mohli na misi podílet. Debaty o tom však nelze příliš protahovat, protože jinak by se mohly propást výrobní lhůty družice.
Pokud nedojde k dohodě s Rusy do února příštího roku, vše nasvědčuje tomu, že ESA a NASA upustí od projektu marsovské družice a soustředí se jen na vozítko. Není to ale tak jednoduché, jak to zní, zvláště v Evropě, kde jsou vesmírné projekty do sebe kloubeny jako navzájem provázané celky.
Zrušení startu v roce 2016 přinese také dost zásadní problém projektu 2018, protože družice měla sloužit jako telekomunikační pro přenos dat mezi roverem a Zemí. Družice proto bude muset být zapojena do jakékoli varianty mise na rok 2018, a vynechat rover také nejde, protože je jádrem programu ExoMars.
"Bylo by těžké říkat tomu ExoMars, kdyby tam nebyl rover," zdůraznil Gimenez.
