Schůzka slovenského prezidenta a hlavních představitelů velkých vládních stran se bude ubírat v duchu zachování současné vlády v čele s premiérkou Ivetou Radičovou. Ta by podle nich měla fungovat až do předčasných voleb v březnu.

K zástupcům SDKÚ, KDH a Mostu-­Híd se přidal i opoziční Směr-SD. Nesměla by ale přijímat žádná zásadní rozhodnutí, říká Robert Fico o kabinetu, který se v úterý při vyslovení důvěry rozpadl. Jak prohlásil, zůstat by mohli i rebelující ministři strany Svoboda a solidarita (SaS), informuje deník Sme.

"Její jedinou úlohou by bylo, aby svítili a doutnali. Na nic jiného by neměli právo," uvedl k omezení mandátu pro STV Fico.

S tím souhlasí i ministr financí Ivan Mikloš z SDKÚ. "Nejpřirozenější je, aby dosloužila tato vláda," vysvětlil v televizi Markíza. Richard Sulík z SaS, který v úterní volbě zablokoval schválení evropského záchranného balíčku, k prezidentovi Gašparovičovi s žádným konkrétním návrhem nejde.  Jen si prý poslechne jeho názor.

Gašparovič ale v pátek oznámil, že z ústavy mu vyplývá povinnost dosluhující kabinet odvolat bez možnosti pověřit členy vlády dalším výkonem funkce. Vedle vytvoření nového kabinetu složeného z nynějších parlamentních stran hlava státu nevyloučila, že z vlastní iniciativy jmenuje úřednickou vládu.

Podle serveru pravda.sk ale změnil názor a nechá odstupující vládu dosloužit. Oficiální prohlášení ale přijde až s koncem odpolední schůzky, která by měla začít okolo 15. hodiny odpolední.

Vytvoření nové vlády včetně možnosti úřednického kabinetu se slovenským politikům nezamlouvá. Nová vládní sestava by totiž musela předstoupit před sněmovnu a požádat o vyslovení důvěry. Z dosavadních vyjádření politiků vyplývá, že by to neměla jednoduché.

Šéf opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) Robert Fico oznámil, že jeho strana zůstane až do voleb v opozici a novou dočasnou vládu nepodpoří. Případná menšinová vláda složená z trojice vládních stran pravého středu se zase nemůže spoléhat na bývalého koaličního partnera SaS, jejíž nesouhlas s posílením záchranného fondu eurozóny vedl k pádu vlády pravého středu. Kabinet totiž hlasování o eurofondu spojil s vyslovením důvěry.

Ve hře je demise premiérky

Teoretickou možností zůstává, že by premiérka Radičová ještě před formálním odvoláním vlády prezidentem podala demisi. Podle Gašparoviče mu ústava v takovém případě, na rozdíl od nevyslovení důvěry vládě parlamentem, umožňuje odstupující kabinet pověřit dalším vykonáváním funkcí.

Dosluhující vláda by mohla zůstat v úřadu i v případě, že by ji Gašparovič i na přání politických špiček nakonec neodvolal. Ústava totiž hlavě státu neurčuje, do kdy tak po pádu kabinetu musí udělat.

Související