Vlastně ještě ani na přelomu letošního roku nikdo netušil, co všechno přinese - a výsledek je z jistého hlediska pozoruhodný. Fenomén hromadění se mladých lidí na náměstích a v ulicích a jejich následné tolerování, rozhánění či v ojedinělých případech i střílení zachvátil postupně většinu světa. Čím vlastně tento pohyb je? Plácnutím do vody, které přejde, jak přišlo? Něco jako rok 1905 či 1968, které celoplanetární myšlení a směřování dosti zásadně změnily? Či něco na způsob let 1914 (vzpomeňme na tehdejší frenetické nadšení mladých pro válku) či 1989, kdy se říše na velkých regionech otřásly a posléze zhroutily?

Aby bylo to, co není

Pokud k nějakému zásadnímu společenskému průlomu dojde, pak zřejmě brzy: tak do roka dvou. Co je vlastně společného mládeži tak rozdílných zemí, jako je Sýrie, Izrael, Španělsko a Spojené státy? Hlavní hybný motor by se dal označit mírně upraveným citátem z produkce Osvobozeného divadla: "aby bylo to, co není, a nebylo to, co je". Každý se domnívá, že si pomůže opakem status quo, kdy nemůže prorazit, už proto, že na všech postech jsou pevně usazeni staří a etablovaní, režim je zacementovaný a fádně ustálý, jak už tak establišmenty bývají.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se