Nejméně čtyřem ruským regionům hrozí "chemická apokalypsa" v důsledku ekologické zátěže ze zbrojovek a muničních závodů zrušených po rozpadu Sovětského svazu. Podle úterního ruského tisku hrozí ve Volgogradu, Krasnojarsku, Sverdlovsku a Tule katastrofa obřího rozsahu, na jejíž odvrácení jsou zapotřebí desítky miliard rublů.

Zvlášť kritická je podle listu Izvestija situace v bývalé volgogradské továrně Chimprom, kde se v dobách SSSR vyráběly chemické zbraně na bázi chloru. Jedovatý tuhý i kapalný odpad je v objemu 1,5 milionu krychlových metrů uložen v zásobníku jen dvě stě metrů od toku řeky Volhy. Na jeho likvidaci je údajně třeba přes jedenáct miliard rublů (6,5 miliardy korun).

V podobné situaci je Alexinský chemický kombinát u Tuly, který leží asi 170 kilometrů od Moskvy. Do roku 1995 se v tomto závodě vyráběla nitrocelulóza a další suroviny pro výrobu výbušnin. Nebezpečné látky se tam podle Izvestijí skladují pod vodní hladinou, která postupně vysychá. Hrozí nebezpečí exploze, která by zničila vše v okruhu pěti až šesti kilometrů. V prosakujících nádržích je kromě toho uskladněno 2150 tun smrtelně jedovaté kyseliny dusičné a sírové.

Hrozba ze závodu Jenisej

Jihosibiřský Krasnojarsk ohrožuje zakonzervovaný chemický závod Jenisej, kde se skladují výbušniny. V kritickém stavu je i sousední biochemický závod, kaučukárna a celulózka. Pokud by se ekologická situace v těchto uzavřených podnicích vymkla kontrole, zahyne podle katastrofických scénářů nejméně 12 tisíc lidí.

 

V uralském Sverdlovsku ohrožuje životní prostředí tamní chemický závod, který před pěti lety zkrachoval. V továrně se vyráběla průmyslová trhavina hexogen. Pokud její nezlikvidované zásoby vybuchnou, vznikne údajně škoda až 70 miliard rublů (přes 40 miliard korun).

Ruské ministerstvo průmyslu podle listu Izvestija požádalo vládu, aby v rozpočtu na příští rok počítala se značnou sumou na postupnou likvidaci obrovské ekologické zátěže, která je dědictvím sovětské éry. Žádost zatím zůstala bez odpovědi.

Související