Tento měsíc se narodí sedmimiliardtý obyvatel planety, která již nyní trpí nedostatkem zdrojů. Oficiálním datem, kdy se tak stane, je 31. říjen. V tento den anglosaské země slaví Halloween, kdy se děti oblékají do strašidelných kostýmů. Halloween v této souvislosti může podle internetového vydání magazínu Time znamenat také jasný závan paniky a strachu z nadcházející události.

"Den narození sedmimiliardtého člověka je alarmující upomínkou složitého problému naší planety. Každou hodinu se rozrůstáme o 10.000 (obyvatel). OSN předpovídá, že do roku 2050 nás bude 9,3 miliardy. Odchylka je ale až 2,5 miliardy, což byl stav lidské populace v roce 1950," napsal nedávno v listu The Guardian Roger Martin z nevládní organizace Population Matters.

Když se před 12 lety narodil šestimiliardtý občan, svět byl naprosto odlišným a světlejším místem. Je mnohem snazší hovořit o světlých vyhlídkách rostoucí planety, pokud si světová ekonomika pobroukává, je jen několik rozsáhlejších konfliktů a když můžete projít s lahví vody přes letištní kontrolu.

Situace je v roce 2011 trochu černější, takže najednou více lidí vidí jen větší počet krků, které je třeba krmit, vnímají větší konkurenci na trzích a více brček v mléčném koktejlu. Lze to pozorovat i na tom, že přistěhovalectví se ve Spojených státech opět stalo žhavým politickým problémem a že populační narůst vyvolává apokalyptický strach.

Dokážeme se nakrmit? Je na planetě dost místa pro více než sedm miliard lidí? Zhluboka si vydechněte, odpověď je ano. A nejen proto, že sedm miliard lidí lze vměstnat do amerického státu Texas, který by tak dosáhl hustoty obyvatel velkoměsta New Yorku, kde to není zase tak špatné. Stále jsme ještě daleko od situace ve snímku Soylent Green (1973), kde přelidněná Země v roce 2022 zápasí s nedostatkem potravin.

Joel Cohen z Rockefellerovy univerzity nedávno v listu The New York Times poukázal na to, že lidstvo má více než dostatek jídla, vody a dalších základních potřeb, aby každý ze sedmi a i mnohem více miliard mohl poklidně žít.

Miliarda lidí, což je každý sedmý, dnes trpí hladem. Není to ale kvůli tomu, že planeta není schopna vyprodukovat dostatek potravin k jejich nasycení. Více než polovina celosvětově vyprodukovaného jídla končí v odpadcích, shnije na polích, v krámech nebo v našich lednicích. Mohli bychom nakrmit sedm, osm, devět a dost možná i více miliard lidí, pokud bychom se tak rozhodli učinit.

"To je jeden z důvodů, proč jsem vcelku optimistický k populačnímu problému," míní Bryan Walsh, autor článku v časopisu Time. Je prostě nemožné předpovědět budoucnost a okolnosti z minulosti nejsou garancí budoucích výsledků. Lidstvo si ale doposud počínalo docela dobře, když čelilo výzvám, které před nás planeta stavěla. A v budoucnu to může být ještě lepší. Více lidí koneckonců znamená více hlav, které mohou problémy řešit, a ne jen více hladových krků.

Je zde ale nepopiratelná cena, kterou lidé za všechen růst platí - planeta sama. Ačkoli se počet obyvatel zvyšuje a bohatne, je zdravější a odolnější, jiné druhy trpí. Studie zveřejněná loni v magazínu Science zjistila, že průměrně se každý rok přiblíží vyhynutí 52 druhů savců, ptáků a obojživelníků. Téměř pětina existujících druhů obratlovců včetně 41 procent obojživelníků je ohrožena. Nedávný výzkum otisknutý v Science ukázal, že lidstvo ničí velké dravce, jako jsou tygři, vlci nebo žraloci.

S růstem naší populace vymírají jiné druhy. Studie v časopisu Nature tvrdí, že vstupujeme do období historického vymírání. Nezdá se, že by pomáhalo to, že vytváříme stále více a více přírodních rezervací. Strmý nárůst našich materiálních potřeb, emisí uhlíku a produkovaného odpadu totiž znamenají méně a méně prostoru pro ostatní druhy.

Přelidněnost planety není tou apokalypsou, kterou nás straší vědeckofantastické filmy a někteří environmentalisté, ale mohl by jí být nesmírně zmenšený svět, píše Time.