Pondělní oznámení řeckého premiéra Jorgose Papandrea, že vypíše kvůli přijetí další finanční pomoci od eurozóny referendum, vyvolalo na evropských finančních trzích šok a v politických kruzích podezření, že se Atény chtějí vykroutit z podmínek schváleného pomocného fondu ve výši 130 miliard eur (zhruba 3,25 bilionu korun). Nejvyšší představitelé EU v úterý reagovali diplomaticky chladně, šéf eurozóny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker ale varoval, že Řecko čelí bankrotu. Napsala to agentura Reuters.

"Úmysl řeckých orgánů uspořádat referendum jsme vzali na vědomí," cituje agentura společné prohlášení prezidenta EU Hermana Van Rompuye a předsedy Evropské komise Josého Barrosa. Podle telefonické domluvy s Papandreem bude téma řeckého referenda projednáváno blíže na summitu G20 v Cannes, svolaném na 3. až 5. listopadu.

"Jsme přesvědčeni, že dohoda o pomoci dosažená na víkendovém summitu je pro Řecko nejlepší. Věříme, že Řecko dodrží závazky přijaté vůči eurozóně a mezinárodnímu společenství," dodávají.

Kritické reakce

Kritičtěji se k oznámení referenda postavil lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, který předsedá skupině zemí eurozóny. "Řecký premiér se rozhodl bez konzultací s evropskými kolegy," řekl rádiu RTL. "To přináší značnou nervozitu, zvyšuje už tak dost velkou nejistotu, a proto potřebujeme v klidu uvážit, jak se s tím vyrovnáme," dodal.

Na otázku, zda řecké "ne" v referendu bude znamenat úpadek země, odpověděl, že to nelze vyloučit, celkově však "bude záležet na přesné formulaci otázky předložené v referendu a také na tom, jak na ni Řekové odpovědí".

Nejpodrážděnější ohlas na Papandreovo prohlášení zazněl již dříve z Německa. "Zní mi to, jako když se někdo chce vykroutit z toho, co bylo dohodnuto. Je to opravdu zvláštní," prohlásil německý ministr hospodářství Rainer Brüderle. "Můžeme dělat jen jedno: připravit se na eventualitu státní insolvence v Řecku, a pokud země nebude plnit své závazky, nastane okamžik, kdy jí peníze dojdou," dodal.

Zatím vše nasvědčuje tomu, že referendum by nouzová opatření podmiňovaná pomocí nepřijalo. "Lze z toho vyvodit, že by celý balíček dohod padl," prohlásil analytik londýnské BCG Partners Howard Wheeldon.

"Je těžké předvídat, co se stane s Řeckem, pokud dohodu eurozóny odmítne. Bude to dost zlé pro Evropskou unii a zvláště pro eurozónu, ale ještě mnohem horší pro Řecko samo," míní nositel Nobelovy ceny za ekonomii Christopher Pissarides. "Pokud v případě negativního výsledku referenda Řecko vyhlásí ihned úpadek, okamžitě finančně padne. Podle mého názoru nemůže bez eura přežít," dodal.

Podle jiných by vlastně referendum rozhodovalo ještě zásadnější věci. "Situace je tak napjatá, že v zásadě by rozhodovali o svém členství v eurozóně," řekl finský ministr evropských záležitostí Alexander Stubb.

Zdraví řeckého ministra financí neuneslo tlak

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos také varoval občany, že v sázce je členství země v eurozóně. "Je to zlomová záležitost. Občané budou muset zodpovědět otázku: Jsme pro Evropu, eurozónu a euro?" řekl v pondělí.

Vystupňování dlouhodobého tlaku ale Venizelos zřejmě neunesl zdravotně. Dnes ráno byl dopraven do aténské nemocnice s velkými bolestmi žaludku, mluví se o prasklém žaludečním vředu. Vládní kruhy ale očekávají, že večer už bude moci být z nemocnice propuštěn.

Také dnešní řecký tisk převážně kritizuje premiérovo rozhodnutí. "Zvyšovat nejistotu je v současnosti to poslední, co Řecko potřebuje," napsal deník Kathimerini. "Celá země bezpochyby uvízne v nekonečných debatách a vláda, státní aparát i instituce přestanou fungovat," dodal.

Ozývají se ale také hlasy, že rozhodnuto ještě není a názor voličů se do počátku příštího roku, kdy by se referendum mělo konat, může změnit.