Prezident Václav Klaus vetoval vládní návrh zákona, který měl od příštího roku zavést trestní odpovědnost právnických osob. Oznámil to mluvčí prezidenta Radim Ochvat.
Zákon popírá vazbu mezi pachatelem a trestem a je spíše příkladem alibismu než snahy potrestat viníky trestných činů, uvedl prezident. Normou se nyní bude znovu zabývat sněmovna, která může veto prezidenta přehlasovat.
Podle vlády má zavedení trestní odpovědnosti právnických osob přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci. Firmy by podle návrhu mohly být stíhány pro téměř osm desítek trestných činů - například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz či krácení daní.
"Trestné činnosti se však může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce. Jsem přesvědčen, že proti alibismu v podobě nehledání konkrétního viníka má stát bojovat, a ne mu dávat průchod," uvedl Klaus ve zdůvodnění svého veta.
"Módní tendence zavádění trestní odpovědnosti právnických osob" jde podle prezidenta proti logickému trendu odbourávat institut kolektivní viny.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil k tomu prohlásil: "S argumenty pana prezidenta jsem se zatím neměl možnost seznámit, nicméně jeho názor respektuji." Podle něho Evropská unie i mezinárodní organizace jako OECD po ČR vyžadují, aby trestní odpovědnost právnických osob byla součástí jejího právního řádu.
Senát schválil trestní odpovědnost firem. Soud je může rozpustit - čtěte ZDE
Ptali jste se na trestní odpovědnost firem - čtěte ZDE
"Pokud chce Česká republika dodržovat mezinárodní závazky, musí tedy úpravu trestní odpovědnosti právnických osob přijmout," upozornil ministr.
Vládní návrh je podle Klause špatně zpracován a představuje jen velmi hrubou kostru pro stíhání právnických osob. "V praxi to nemůže stačit a soudy budou nuceny v konkrétních kauzách improvizovat a dikci zákona dotvářet," konstatoval prezident.
Z vládního návrhu vyplývalo, že by se firma provinila, pokud by trestný čin spáchal její manažer, zaměstnanec nebo jednatel a podnik tím získal prospěch. Soudy by právnické osoby mohly pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění by je mohly i zrušit.
Na možné zneužití zákona upozorňovala už dříve Hospodářská komora ČR. "Z pohledu komory je důležité, aby tento nový právní institut nebyl zneužíván v konkurenčním boji mezi podnikateli jako prostředek nekalé konkurence a zároveň aby to nepřineslo zvýšení administrativní zátěže pro podnikatelské prostředí," řekl již dříve její mluvčí Petr Kopáček.
Před možným zneužitím zákona varují i právníci
"Tresty ukládané na základě zákona přitom mohou být až likvidační, přes výrazné tresty peněžité až ke zrušení právnické osoby. Je tedy například pouze otázkou času, kdy se česká vynalézavost pokusí využít trestní odpovědnost právnických osob v rámci konkurenčního boje," uvedl Jan Spáčil z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.
Podle advokáta Jana Vidrny z advokátní kanceláře Dáňa, Pergl & Partneři lze v oblasti veřejných zakázek očekávat buď rovnou šikanózní, anebo i v dobré víře učiněná trestní oznámení. Vidrna se také domnívá, že nové možnosti by se mohli snažit využít i ekologičtí aktivisté a hnutí.
Zastánci zákona poukazovali mimo jiné na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo.
