V Rusku nefungují v den parlamentních voleb některé nezávislé internetové stránky včetně stránek médií, naladěných kriticky vůči Kremlu.

Podle šéfredaktora rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexeje Venediktova, který o události píše na svém twitterovém účtu, stránky zablokovali hackeři, aby tak ztížili přístup k informacím o průběhu voleb. Mezi zablokovanými weby jsou například stránky monitorovací nevládní organizace Golos nebo zpravodajského serveru slon.ru.

Podle agentury DPA ke znepřístupnění internetových stránek během voleb nedošlo poprvé. Už vsobotu měl problémy se zobrazením intertových stránek online deník Gazeta. Dnes jsou mimo provoz také weby anglickojazyčného deníku The New Times, deníku Kommersant a rozhlasové stanice Echo Moskvy.

Proběhlo první zatýkání demonstrantů

Moskevská policie dnes v okolí Kremlu zatkla několik demonstrantů, dožadujících se svobodných voleb. Další protesty a nejspíše i zatčení mají následovat během dne. Podle policie bylo v okolí Rudého náměstí zatčeno 12 z 30 lidí, kteří nehledě na varování rozdávali letáky.

Moskevské úřady veškeré demonstrace, s výjimkou akcí prokremelských mládežníků, nepovolily a v metropoli nad průběhem dnešních parlamentních voleb bdí desetitisíce policistů a jejich dobrovolných pomocníků. Podle ministerstva vnitra k závažným narušením veřejného pořádku dosud nedošlo.

U Kremlu se pokusili demonstrovat stoupenci opozičního hnutí Levá fronta, kteří se dožadovali bojkotu voleb a prohlášení výsledků za neplatné. Mezi zatčenými se ocitla manželka předsedy hnutí Sergeje Udalcova Anastasija, která ještě dříve stihla na Twitteru popsat, jak byl její muž zadržen ještě cestou na demonstraci: "Udalcova kolem poledne zadrželi neznámí muži v stejnokrojích, vtáhli jej do auta bez poznávacích značek a odvezli neznámo kam."

Putinovo Jednotné Rusko asi ztratí ústavní většinu

Volby do Státní dumy začaly v osm hodin ráno místního času. Favoritem je opět vládní strana Jednotné Rusko, jejíž kandidátku vede stávající prezident Dmitrij Medveděv.

Podle průzkumů by však neměla dostat přes 64 procent hlasů jako před čtyřmi lety, ale jen o něco více než polovinu. Místo 315 poslanců, zajišťujících více než dvoutřetinovou většinu potřebnou pro změny ústavy, by měla mít ve sněmovně "jen" nadpoloviční většinu.

Průzkumy však nemohly zachytit ani vliv úřadů, ani sjezdu Jednotného Ruska z předchozí neděle se schválením kandidatury premiéra Vladimira Putina na prezidenta v březnových volbách, ani posledních apelů stávajícího prezidenta Dmitrije Medveděva na voliče, aby přišli k urnám a hlasovali pro stabilitu a tedy pro Jednotné Rusko.

Účast je zatím poměrně vysoká. "Na prvních údajích je vidět, že voliči jsou dosti aktivní," prohlásil předseda ústřední volební komise Vladimir Čurov.

Opoziční komunisté, kteří do volebních místností vyslali vlastní pozorovatele, hlásí přešlapy v Saratovu, Moskvě, Ufě, Kirovu, Krasnojarsku a Rostovu, nejčastěji v podobě autobusů se studenty, kteří měli "na zakázku jedné strany" opakovaně hlasovat. Pro tento trik se v zemi už vžilo pojmenování "kolotoč".

Jedna z volebních komisí v Moskvě zaznamenala vhazování zfalšovaných lístků do urny, pachatel byl zadržen, ale na příkaz policejního důstojníka zase propuštěn. Úřady se k stížnostem zatím nevyjádřily.

Velké změny se čekat nedají

Zásadněji by se po neděli poměry změnit neměly. I novou sněmovnu by měly tvořit jen čtyři strany. Za vítězným Jednotným Ruskem by měli skončit jako druzí komunisté, následovaní buď nacionalisty Vladimira Žirinovského či menší levicovou stranou Spravedlivé Rusko. Nikdo další by volební práh překonat neměl. Úřady ani nyní nepřipustily k volbám "nesystémovou", tedy protikremelskou opozici.

Vzápětí po uzavření posledních volebních místností na západě země v 18:00 SEČ by mělo následovat zveřejnění prvních dílčích údajů. Předběžné výsledky za celou zemi má ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.