Vladimir Putin a jeho strana Jednotné Rusko ztratí po nedělních parlamentních volbách ústavní většinu. Na prudký úbytek voličů poukazují první povolební odhady, zveřejněné státní televizí Rossija a státní agenturou VCIOM.

Jednotné Rusko sice podle odhadů i dílčích oficiálních výsledků vyhrálo, ale zřejmě nezískalo ani polovinu hlasů. Hlasování bylo vnímáno i jako test popularity vládní strany před březnovými prezidentskými volbami, v nichž se Putin bude potřetí ucházet o křeslo šéfa státu.

Před čtyřmi lety Putinova strana získala 64,3 procenta hlasů. Povolební odhady agentur VCIOM a FOM přisoudily Jednotnému Rusku 46 až 48,5 procenta hlasů.

Předseda ústřední volební komise Vladimir Čurov podle agentury AFP oznámil, že podle sečtených výsledků z 51,3 procenta volebních místností Jednotné Rusko vede s 49,7 procenty hlasů před komunisty s necelými 20 procenty, levicovou stranou Spravedlivé Rusko s podporou 12,9 procenta voličů a nacionalisty Vladimira Žirinovského (Liberálnědemokratickou stranou Ruska) s 12,2 procenty.

Na sečtení stále ještě čekají hlasy z nejhustěji osídlených částí země. Oficiální předběžné výsledky mají být zveřejněny v pondělí po sečtení 99 procent protokolů z volebních místností.

Pokud by se odhady a dílčí oficiální výsledky potvrdily i v konečném součtu, pro Jednotné Rusko by to znamenalo nejen ztrátu dosavadní více než dvoutřetinové většiny ve Státní dumě, ale i ohrožení prosté většiny. Straně by podle odhadu z 315 zůstalo 220 křesel v dumě, která má celkem 450 členů.

Podle prezidenta Dmitrije Medveděva předběžný výsledek svědčí o tom, že navzdory pochybám "demokracie reálně funguje". Naznačil také, že "vedoucí politické síle" nezbude, než v nové sněmovně uzavírat koaliční dohody o jednotlivých otázkách.

"Jednotné Rusko má morální právo pokračovat v nastaveném kurzu," dodal.

Předseda dosavadní sněmovny Boris Gryzlov v první reakci zdůraznil, že Jednotné Rusko zvítězilo, a zůstane tak vládní stranou. Odhadl také, že strana bude mít v nové dumě většinu. Slabší výsledek přičetl spojenému tlaku opozice.

Masivní útok hackerů

Hlasování se nevymykalo z ruských zvyklostí: opozice, ostře kritizující Kreml, nebyla k volbám vůbec připuštěna a soupeřící strany se vzájemně obviňovaly z porušování volebních pravidel a pokusů o falšování výsledků.

Mohutné policejní síly rychle potlačovaly pokusy o nepovolené opoziční demonstrace v Moskvě a Petrohradu, kde byly podle policejních údajů zatčeny skoro dvě stovky opozičních aktivistů. Celkově však nejen úřady, ale i ochránci lidských práv označovali situaci za relativně klidnou.

Novinkou byl masivní útok hackerů, který od rána vyřadil z provozu přinejmenším pět webů kritických k režimu. Terčem se staly stránky nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy, opozičního týdeníku New Times či nevládní organizace Golos, která monitoruje průběh voleb jako jediný domácí nezávislý pozorovatel.

Nepřístupný se časem stal i populární server LiveJournal, který hostí mnoho opozičních blogů. Novináři dávali útoky do souvislosti s možnými volebními machinacemi, Jednotné Rusko však tvrdilo, že hackeři napadali i stranický web.

Nad volbami bděly statisíce policistů. Regulérnost hlasování kontrolovalo i asi sedm stovek zahraničních pozorovatelů, včetně asi tří desítek z Česka. "Samy volby proběhly naprosto regulérně," řekl ČTK jeden z pozorovatelů, senátor Jiří Jirsa s tím, že má na mysli sám volební proces a nehodnotí další okolnosti.

Během návštěv desítky z přibližně 1800 volebních místností v Petrohradu se sice doslechl, že město objíždí i autobus s dvacítkou mladíků, kteří prý opakovaně hlasují, ale sám autobus neviděl a dvacítka hlasů by vzhledem k velikosti okrsků sotva mohla mít zásadnější vliv. Zaujalo jej, že ve školách, kde se hlasovalo, se pro voliče pekly koláče a vařil čaj, a ampliony v metru vyzývaly k účasti na volbách.

Související