Vládní strana Jednotné Rusko premiéra Vladimira Putina sice nedělní parlamentní volby opět vyhrála, ale výrazně oslabila.

Ve Státní dumě, dolní komoře parlamentu, však uhájila většinu, jen k ústavním změnám bude potřebovat spojence v řadách tří dalších parlamentních stran, označovaných za "loajální opozici".

Nikdo další volební práh nepřekonal. Volby doprovázelo mnoho nejasností, z některých volebních místností byli kupříkladu vykázáni nezávislí pozorovatelé.

Odpůrci Kremlu svůj nesouhlas v pondělí vyjádřili na večerních demonstracích v Moskvě a Petrohradu. "Pryč s Putinem!" a "Revoluce!" znělo v pondělí večer ulicemi dvou ruských největších měst, uvedla britská BBC.

Na demonstracích se sešly tisíce lidí, převážně mladých mužů, a při pochodu ke Kremlu vypukly násilné střety s pořádkovými silami.

Moskevské úřady opoziční shromáždění sice povolily, když se ale po skončení akce dav pokusil o pochod ke ke Kremlu, vypukly potyčky s policií. Ta část demonstrantů zadržela a odvezla je v připravených policejních dodávkách.

Asi stovku demonstrantů proti "zfalšovaným výsledkům" nedělních parlamentních voleb zatkla pak policie v Petrohradu.

Podle vysílání stanice Echo Moskvy dosahuje celkový počet zadržených několika set. Mezi zadrženými je i několik novinářů a opozičních bloggerů jako jsou Alexej Navalnyj a Ilja Jašin.

Podle deníku The Guardian jsou demonstrace největší za několik posledních let.

Putin slábne, ale kdo přijde místo něj?

Předběžný výsledek Jednotného Ruska 49,5 procenta hlasů značně zaostává za výsledkem předchozích voleb (64,3 procenta). Ze 450 poslaneckých křesel připadne Putinovu Jednotnému Rusku 238 namísto dosavadních 315.

Podle součtů z 96 procent volebních místností jako druzí skončili komunisté s 19,6 procenty a 92 křesly, následovaní menší levicovou stranou Spravedlivé Rusko s 13,2 procenty a 64 poslanci; čtvrtá je nacionalistická Liberálnědemokratická strana Ruska Vladimira Žirinovského s 11,6 procenta hlasů a 56 zákonodárci.

Putin náhle zrušil účast na koncertě. Utekl před dalším pískotem, smějí se blogeři - čtěte ZDE

Prezident Dmitrij Medveděv označil volby za spravedlivé a demokratické.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová vyjádřila "vážné znepokojení" nad průběhem voleb a vyzvala ruskou vládu k prošetření všech nejasností.

Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě však uvedli, že volby neproběhly úplně korektně a byly poznamenány četnými vadami.

"Tyto volby byly jako hra, na hřiště mohli jen někteří hráči a jen jednomu z hráčů bylo hřiště nakloněno. Voliči však dokázali přijít a říci svůj názor," řekla Heidi Tagliaviniová, šéfka pozorovatelské mise.

Putinovci mě nechali vyvést od voleb, říká opoziční pozorovatelka z Uralu - čtěte ZDE

Hlasování bylo vnímáno i jako test popularity vládní strany před březnovými prezidentskými volbami, v nichž se Putin bude potřetí ucházet o křeslo šéfa státu.

Jednotné Rusko i přes ztrátu hlasů interpretuje výsledek jako mandát k pokračování v dosavadním kurzu a slibuje Putinovo vítězství už v prvém kole prezidentských voleb 4. března. Neklidná atmosféra však panuje v Rusku už delší dobu a hlavním důvodem je zřejmě Putinova prezidentská kandidatura.

Ta dle mnohých komentátorů jen potvrdila všeobecnou domněnku, že současný prezident Dmitrij Medveděv je jen nastrčenou figurou, zatímco faktickou moc drží stále bývalý prezident Putin.