Čína, která je hlavním spojencem komunistické KLDR, byla o smrti severokorejského vůdce Kim Čong-ila informována údajně již v sobotu, tedy hned v den Kimova úmrtí.

Zbytek světa se o smrti diktátora dozvěděl až o dva dny později, v pondělí, prostřednictvím oficiálního oznámení Pchjongjangu.

Informaci zveřejnila agentura Reuters s odvoláním na jihokorejský tisk.

Podle Jižní Koreje také Kim nemohl zemřít ve vlaku, jak oficiálně oznámila KLDR. Jihokorejské špionážní satelity totiž odhalily, že Kimův vlak v sobotu vůbec nevyjel.

Jihokorejské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že v době, kdy severokorejský diktátor utrpěl osudný srdeční infarkt, stál Kimův vlak na nádraží v Pchjongjangu. Ministerstvo tak podpořilo úterní prohlášení jihokorejské rozvědky, že místem Kim Čong-ilova úmrtí nebyl jeho vlak.

Podle severokorejské verze zemřel devětašedesátiletý Kim Čong-il v sobotu ve svém opancéřovaném vlaku, když byl na pracovní cestě mimo metropoli. KLDR jeho smrt oficiálně oznámila v pondělí.

List Čungang ilbo citoval blíže neupřesněný zdroj v Pekingu, podle nějž čínský velvyslanec v Severní Koreji dostal již v sobotu 17. prosince tajnou zprávu o Kimově úmrtí a předal ji čínské vládě.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí přitom v úterý na tiskové konferenci odmítlo, že by Čína věděla o smrti severokorejského vůdce před oficiálním oznámením.

"Několikrát jsme slyšeli, že (Čína) se nedozvěděla o (Kimově smrti) předem," řekl mluvčí ministerstva.

Špičky jihokorejské rozvědky a armády se po Kimově úmrtí staly terčem kritiky kvůli tomu, že nebyly schopny odhalit smrt vůdce KLDR předtím, než ji v pondělí oznámila hlasatelka severokorejské státní televize.

Čína oficiálně nekomentovala spekulace, že o Kimově smrti věděla dřív než ostatní země. Již v minulosti se ale stalo, že Pchjongjang přednostně upozornil Peking na některé významné události. Kupříkladu v roce 2006 KLDR sdělila Číně minimálně 20 minut dopředu, že provede svou první jadernou zkoušku.

Související