"Jsme svědky tichého puče?" ptají se světová média. Nová maďarská ústava, která začala platit od Nového roku, sklízí obrovskou vlnu kritiky doma i v zahraničí.

Naposledy bývalý americký velvyslanec v Budapešti prohlásil, že by kvůli ní země mohla přijít o členství v EU.

"Vyloučení Maďarska z Evropské unie už není nepředstavitelné," řekl v pondělí pro deník Népszabadság Mark Palmer, který v zemi působil jako americký ambasador v letech 1986 až 1990.

"Jestli Maďaři chtějí znovu spadnout do ruské sféry vlivu, jsou na dobré cestě," dodal Palmer v reakci na znění nové ústavy, která výrazně posiluje pravomoci vlády na úkor justice a centrální banky.

Útok na náboženské svobody

Nové zákony "odstraňují důležitou institucionální rovnováhu, která zajišťuje nezávislost soudů," uvedla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Ústava například vytváří podmínky pro vznik nového úřadu pro dohled nad soudnictvím, jehož šéfa bude volit parlament.

Pravicová vláda Viktora Orbána do nového dokumentu zapracovala i opatření, která podle kritiků omezí náboženskou svobodu v zemi. Snížila totiž počet oficiálně uznávaných náboženských skupin ze 300 na pouhých 14.

Preambule ústavy obsahuje odkaz na křesťanství a středověké maďarské království, přičmež Bůh a křesťanství mají podle ní udržovat "duchovní a intelektuální jednotu maďarského národa".

Maďarsko už není "věcí veřejnou"

Nechybí ani útoky na opoziční socialisty. Jeden z dodatků na ně, jakožto následníky bývalé komunistické strany, uvaluje odpovědnost za zločiny komunismu. Socialistická strana je výslovně označena za "zločineckou organizaci". Těm jejím členům, kteří byli funkcionáři za totalitní éry, tak hrozí sankce v podobě snížení, či dokonce zrušení starobního důchodu.

Země se už oficiálně nejmenuje Maďarská republika, nýbrž jen Maďarsko. Ústava rovněž otvírá možnost pro etnické Maďary žijící mimo Maďarsko získat volební právo. Proti tomu se stavěly sousední země včetně Slovenska, kde žijí početné maďarské menšiny.

Orbánova strana Fidesz (Svaz mladých demokratů) získala ve volbách v roce 2010 dvoutřetinovou většinu v parlamentu, což jí umožňuje společně s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) prosazovat v parlamentu ústavní změny.

Maďaři protestují

Proti změnám v pátek protestovaly před parlamentem asi tři tisíce Maďarů. Byli mezi nimi i opoziční socialističtí poslanci v čele s bývalým premiérem Ferencem Gyurcsányem. Policie skupinu zákonodárců kvůli protestu na chvíli zadržela.

Související