Jak by Václav Klaus zvládal ekonomickou recesi, kdyby se podobně jako před zhruba 20 lety stal "všemocným" ministrem financí nebo opět usedl do křesla premiéra? Týdeník Ekonom přináší na základě dřívějších Klausových názorů analýzu, co by činil, kdyby se znovu stal předsedou vlády.

Na prvním místě by premiér Klaus patrně zakročil proti stále narůstajícímu zadlužování státu. V něm totiž vidí hlavní zlo. "Západní civilizace v posledních desetiletích udělala osudovou chybu: sama sebe přetvořila v ekonomicko-sociální model, který neklade na první místo ekonomickou výkonnost," prohlásil Klaus na listopadové přednášce na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dodal také, že právě převaha nároků jednotlivců, zájmových i sociálních skupin nad hospodářskými možnostmi je teď nejen v Česku, ale v celé Evropě a USA podobná jako za komunismu.

České ministerstvo financí ale připravilo pro letošní rok 105miliardový deficit a i pro další léta schodkové rozpočty. Pokud by byl Klaus stejně razantní jako při demontáži socialismu na začátku 90. let, tak by před měsícem odsouhlasený rozpočet zrušil a přepsal ho buď na vyrovnaný, nebo dokonce mírně přebytkový. Určitě by nenavrhoval ani vyšší daně, ani monetární expanzi, za níž tuší jedině inflaci.

Neobešlo by se to bez škrtů sociálních výdajů a některých investic, například na dopravní stavby. Nepochybně by Klaus čelil kritice, že se ekonomika automaticky propadne do minusu. Na druhé straně by si snad zajistil uznání finančních trhů a mohl by slíbit, že drastická ozdravná kúra vytvoří podmínky pro růst v budoucích letech.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se