Ani moje smrt policii neuspokojí, tvrdí Starka. Stát bude žalovat o stamiliony

Před příbramský fotbalový stadion přijíždí ve voze s neprůstřelnými skly, bodyguard ho doprovází i při cestě po jinak liduprázdném areálu. Ale narážce na proslulé „příbramské Palermo“ se prezident místního klubu Jaroslav Starka brání.

„V pořadu slavného Radka Johna Na vlastní oči ze mě udělali úplné hovado, jak posílám gorily mlátit do hospody. Ale to jsme nikdy nedělali, to jsem vždy odsuzoval,“ dušuje se podnikatel spojovaný s řadou kriminálních kauz.

Starka se prý teď věnuje jen fotbalu, trochu golfu – a pokud jde o byznys, ten údajně přenechal rodině. Oficiálně je nemajetný, aby na něj nedosáhli exekutoři. Nyní si však hodlá přece jen trochu „přilepšit“ – za policejní „šikanu“ bude požadovat odškodné ve výši několika set milionů korun.

„Vykonstruované kauzy poškodily i moji rodinu. A mně to na psychice a zdraví taky nepřidalo,“ říká mírně kulhající cukrovkář s poruchou zraku, který čeká na dárce nové ledviny – zatím dochází třikrát týdně na dialýzu.

Tvrdíte, že si hledíte jen svého. Ale už zase padlo vaše jméno, tentokrát při vleklém vyšetřování zmizení bývalého místopředsedy fotbalového svazu Miroslava Kříže. Jak to děláte, že jste tak často zmiňován v souvislosti s násilnou trestnou činností?

Když máte někde schizofrenicky uvažující vyšetřovatele... Já samozřejmě respektuji policii, ale ona má určité přání, a to přání se jmenuje Starka. Na inspekci ministerstva vnitra mi jednou řekli: „Pane Starka, tam je člověk, který vás tak nemá rád, že ho ani vaše smrt neuspokojí.“ Já těm lidem nevěřím, je to banda podvodníků a lhářů.

Je na vás policie speciálně zaměřena?

Tak o tom svědčí kauza s uneseným Lambertem Krejčířem, kde se jasně ukázalo, že to na mě chtěli hodit. Nic jsem po nikom nechtěl, jen aby ty policajty potrestali, když zfalšovali důkazy. A když potrestáni nebyli, říkáte si, kde to žijeme. Speciální útvar, který se má zabývat mafiánskou činností (ÚOOZ – pozn. red.), si na vás vymyslí obvinění. A policajti jen dostanou výslužku a odchodné do civilu.

Už jste žádal odškodnění?

Chci žalobu podat ještě tento měsíc. Teď to počítáme s mým právníkem Juliem Kramaričem a mohu vás ujistit, že budeme chtít několik set milionů korun.

Co se ale týče zmizelého plzeňského šéfa Miroslava Kříže, byli jste si evidentně blízcí. Právě on vám půjčil v roce 2007 peníze na kauci, abyste se mohl dostat z vazby.

Peníze mi půjčil a já mu je zase vrátil. Míra se ke mně choval vždy slušně a já k němu taky. Dost jsem mu pomohl, aby se s plzeňským fotbalem někam dostal.

Žije ještě?

To nejsem schopen říci. Pro mě je nepochopitelné, když třeba zastřelili uprostřed sídliště Mrázka (údajného „bosse podsvětí“ Františka Mrázka – pozn. red.), kde bydlí tisíce lidí, a na nic se nepřišlo. Žádný svědek. Mravenčí práce policie opět slavila „úspěch“... Někdo si oddychl. A když zmizel Kříž, totéž. Zmizel z místa, kde prý mají kamerové systémy. Nic se nezjistilo.

Proč se kolem fotbalu koncentruje taková míra kriminality? I zmíněný František Mrázek sponzoroval fotbal, Radovan Krejčíř se točil kolem Drnovic...

Fanda Mrázek si pytlíkoval ten fotbal v Českém Brodě, jinak ho ale moc nezajímal, měl jiný byznys... Ale jinak nevím, že by kolem fotbalu bylo moc násilí. Točí se tu taky peníze, i když ne tak velké jako v hokeji. My máme rozpočet 40 milionů korun, to v hokeji stojí dvakrát tolik. Fotbal je v pořádku.

Co třeba kauzy Františka Chvalovského či Jana Gottvalda? Nedávají firmy peníze do hokeje i proto, že kolem něj není tolik násilí?

Franta Chvalovský problém měl, unesli ho, ale ta 90. léta byla o něčem jiném než dnes.

Můžeme připomenout ještě bývalého majitele Dukly Bohumila Ďurička, odsouzeného za zastřelení Václava Kočky mladšího. S ním jste spolupracoval, když se na čas kluby Dukla a Příbram spojily.

Byl jsem s ním asi dva roky. Z těch dvou mančaftů jsme v roce 1995 udělali jeden a suverénně postoupili do první ligy. Ale už to začalo haprovat, asi tam nebyly ty prachy v pořádku. Takže jsem po sezoně řekl, že půjdu zpátky sem – a z třetí ligy jsme se zase vytáhli do první.

Ďuričko byl asi dost svérázný. Svědci říkají, že střílel prý často i na různých oslavách.

Tu jeho střelbu jsme zažili všichni, každý jsme nějaký... Ale když to udělá v restauraci a dá mu třikrát do hrudníku, to je pro mě nepochopitelné. Ale jsme plnoletí, kdo chce u sebe nosit zbraň, ať nosí...

Vy zbraň nosíte?

Já nejsem ozbrojený. Měl jsem samozřejmě zbrojní průkaz, ale ten mi pozastavili. Ale doma máme zbraní dost.

Můžete přiblížit váš byznys?

Já žádný nemám. Pokud se kolem něčeho točím, tak se to týká mé rodiny. Vstanu ráno v šest a jedu sem na stadion. Cestou sice ještě obejdu ty naše hospody, ale jinak jsem furt tady. Občas ještě zajedu na golf. Hraju ho asi tři roky. Když přijdu večer domů, manželka mi říká: Ty jsi zase vysmátej, koukal jsi celý den do zelenýho... A je to tak.

Oficiálně jste tedy zcela nemajetný? Nemáte ani auto?

Nemám.

Takže jste možná nejchudší člověk v Příbrami?

Co vám na to mám říct? Co má rodina – manželka, syn, dcera – to je jiná věc.

A co tedy rodina má?

Jsou tam nějaké hotely, restaurace.

Dá se to nějak vyčíslit?

Nikdy jsem neměl potřebu to sčítat. Já nesním pět řízků, nepotřebuji pět aut.