Česká republika nebyla místem mnoha velkých leteckých katastrof. Ta, která se stala 26. ledna 1972 poblíž České Kamenice na Děčínsku, se dokonce dočkala zápisu do Guinnessovy knihy rekordů.
Nikoliv snad kvůli počtu obětí, na palubě poloprázdného Douglasu DC-9 jugoslávských aerolinek JAT tehdy zemřelo 27 pasažérů, ale díky zázraku.
Alespoň tak označovala média fakt, že jedna z letušek přežila zřícení z více než deseti kilometrů. Což podle známé publikace shromažďující neobyčejné výkony všeho druhu představuje rekord při přežití volného pádu bez padáku.
Tehdy dvaadvacetileté Vesně Vulovičové zachránilo život to, že se zaklínila ve zbytku zádi.
Tři letecké havárie a desítky obětí za dva měsíce. Je třeba se bát? - čtěte ZDE
První tělo oběti letecké havárie opustilo dno Atlantiku. Po dvou letech - čtěte ZDE
Pád trosek navíc zbrzdily větve stromů a prudký svah, do kterého narazily. Přesto by ale mladá letuška nejspíš nepřežila, kdyby se jí nedostalo rychlé pomoci.
V rychle padajícím soumraku - bylo krátce po páté hodině odpoledne - ji tehdy objevil lesník Bruno Henke, který za války sloužil v německé armádě jako medik a naštěstí neztratil duchapřítomnost. "Prý jsem volala - Bože, lidi," řekla před lety Vesna Vulovičová, která ale zná okolnosti nehody jen z vyprávění.
Plán trasy tragického letu JAT 367 (zdroj: Wikipedia)
Téměř měsíc totiž proležela mladá žena v bezvědomí v českých nemocnicích, nejprve v České Kamenici, kde ji dostali z nejhoršího.
Když ale po týdnu letuška, která si při pádu zlomila obě ruce a nohy, poranila páteř i lebku a poté navíc přežila klinickou smrt, ochrnula na dolní polovinu těla, převezli ji vrtulníkem do vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích. Tam už Vesnu koncem února mohli navštívit rodiče a dozvěděla se také, co se vlastně stalo s letadlem a kolegy.
"Měsíc mám z paměti úplně vygumovaný," poznamenala před lety Vesna Vulovičová. Naposledy si prý vybavuje, jak po mezipřistání v Kodani (let mířil ze Stockholmu přes dánskou metropoli a Záhřeb do Bělehradu) vystřídali jako čerstvá posádka své kolegy.
Také prý tehdy zahlédla podezřelého člověka, možná budoucího atentátníka, jak opouští letadlo.
Podle oficiálních výsledků vyšetřování totiž nehodu téměř nového letounu nezpůsobila technická závada nebo chyba posádky, ale nálož nastražená v jednom z kufrů.
Jednalo se tak o zatím jediný teroristický útok v civilním letadle nad územím České republiky.
Ochranka v nemocnici
Pachatele útoku se ale nikdy vypátrat nepodařilo, ačkoli se k němu krátce po činu přihlásili ustašovci, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu. Radikální bojovníci za nezávislost Chorvatska byli počátkem 70. let velmi aktivní, na kontě měli třeba přepadení jugoslávské ambasády ve Stockholmu nebo únos amerického letadla.
V obavě z možného atentátu pak Vesnu, která začátkem března 1972 odletěla na doléčení do Bělehradu, hlídala po celý tříměsíční pobyt v nemocnici ochranka.
Z fyzických zranění se letuška díky svému mládí rychle vzpamatovala a psychické následky prakticky neměla. "Možná je štěstí, že si z celé tragédie nepamatuji naprosto nic. Asi by se mi pak žilo mnohem hůř," komentovala to Vesna Vulovičová, která se již necelý rok po tragédii chtěla vrátit k létání.
Sestřelila letadlo armáda?
Vedení aerolinek ji ale raději nechalo na zemi, do roku 1991 měla na starosti prodej letenek firmám a cestovním kancelářím. Pak odešla, prý kvůli svému ostrému jazyku.
V 90. letech neváhala veřejně kritizovat Miloševičův režim a podporovala demokratické změny. A rázně popřela spekulace, že její letadlo nezničila bomba vysoko na obloze, ale rakety československé armády jen pár set metrů nad zemí.
