Italské soudy nemají právo žádat po Německu odškodnění pro italské oběti nacismu. Vyplývá to z pátečního verdiktu Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu. Rozhodnutí soudu uvítal německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.

Haagský soud dal za pravdu Berlínu, který od počátku sporu tvrdí, že je chráněn takzvanou jurisdikční imunitou státu. Na jejím základě by civilní soudy jedné země neměly vůči jiné zemi vznášet žádné nároky.

"Mezinárodní soudní dvůr zastává názor, že když italské soudy odmítají uznat imunitu, nedodržují závazky, které mají vůči německému státu," přečetl rozhodnutí ICJ soudce Hisaši Owada.

Mezinárodněprávní spor mezi Itálií a Německem se rozhořel v prosinci 2008, kdy Německo na Itálii v Haagu podalo mezinárodní žalobu.

Chtělo tak zabránit vlně požadavků na odškodnění poté, co nejvyšší italský soud přiznal devíti rodinám obětí masakru z roku 1944 v toskánské obci Civitella právo na individuální odškodnění ze strany Německa jakožto nástupnické země nacistické říše.

Německo už platilo

Německo poukazovalo na to, že Itálii, svému spojenci ve 2. světové válce, už na základě dohody o reparacích z roku 1961 za nacistické zločiny zaplatilo 40 milionů marek.

ICJ uznal německý argument, že není možné dodatečně žádat o odškodnění pro jednotlivé italské oběti nacistických zločinů spáchaných mimo německé území.

Procesu v Haagu se účastnili i zástupci Řecka, protože k italským žalobám se připojili potomci řeckých obětí masakrů, které spáchaly jednotky SS.

Šéf německé diplomacie Westerwelle verdikt haagského soudu uvítal. "Je dobře a je ku prospěchu všem, že teď máme právní jistotu," prohlásil Westerwelle. Zdůraznil však, že soud iniciovaný Německem "nebyl namířen proti obětem národního socialismu", jejichž utrpení prý německá vláda "vždy v plné míře uznávala". Německo prý také nechce relativizovat odpovědnost za zločiny 2. světové války.

Související