Abchazský prezident Alexandr Ankvab ve středu ráno vyvázl z pokusu o atentát. Dva prezidentovi strážci však byli podle ruských agentur zasaženi a zakrátko těžkým zraněním podlehli.

"Prezidentův automobil ostřelovali neznámí pachatelé. Šéf státu nijak neutrpěl, ale dva strážci byli zraněni," uvedla agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z abchazských úřadů.

Oba strážci, kteří prezidenta chránili vlastními těly, svým zraněním podle ITAR-TASS zakrátko podlehli. Pachatelé nejspíše uprchli do hor a pořádkové síly po nich pátrají i za pomoci vrtulníků.

Na Ankvabův vůz se střílelo v okolí města Gudauta, kde se nachází ruská vojenská základna. Prezident jel do práce v abchazské metropoli Suchumi. Konvoj pěti vozů cestou přijel k místu, kde vybuchla nastražená nálož, a vzápětí následovala palba z kulometu a granátometu.

Objevily se nepotvrzené zprávy, že prý i prezident byl zraněn. Ankvab však po příjezdu do úřadu telefonicky ujistil, že je v pořádku, ale "nemá čas" vylíčit podrobnosti.

Podle ruských médií šlo v pořadí už o šestý pokus o atentát - předchozí Ankvab přežil jako premiér a viceprezident. Ani jeden z pokusů o atentát na Ankvaba dosud nebyl objasněn.

Ze dvou útoků politik vyvázl se zraněním: v červenci 2007 jej zasáhly střepiny z granátu, který dopadl na jeho vůz, a v září 2010 utrpěl podobné zranění, kdy opět výstřel z granátometu zasáhl ložnici domu ve vsi Lychny, kde nocoval.

Z policisty prezidentem

Ankvab nastoupil do nejvyššího úřadu loni v září. Za sovětské éry býval policistou, po rozpadu SSSR zastával funkci abchazského ministra vnitra a později premiéra a viceprezidenta. Loni v srpnu v předčasných prezidentských volbách, vyhlášených po smrti svého předchůdce Sergeje Bagapše, porazil s 54 procenty hlasů svého hlavního soupeře, premiéra Sergeje Šambu, který skončil druhý s 20 procenty hlasů.

Abcházie, stejně jako Jižní Osetie, vyhlásila nezávislost po rusko-gruzínské válce v srpnu 2008. Její samostatnost zatím uznaly kromě Ruska jen Nikaragua, Venezuela a malé tichomořské státy Vanuatu, Nauru a Tuvalu, prý za štědrý finanční dar od Moskvy.

Ta rovněž obě separatistické oblasti drží hospodářsky při životě, mohutné subvence ovšem k rozhořčení ruského tisku často končí v kapsách šéfů šedé ekonomiky a vůdců místních rodinných klanů.